Komety III aneb "Velká Vánoční kometa" C/2001 WM1 (LINEAR)

Objevování planetek a komet je v současnosti stále častěji zásluhou více či méně automatických projektů, které v přesně vytipovaných oblastech snímkují noční nebe a hledají nová nebo dohledávají již dříve objevená tělesa. Zatímco planetky jsou primárním cílem těchto experimentů, jsou objevené komety v podstatě vedlejším produktem přehlídky oblohy, kterou astronomové vykonávají. Již několikrát se totiž stalo, že objekt, původně klasifikovaný jako planetka, nečekaně projeví kometární aktivitu, a poté co se přiblíží ke Slunci, začne odvrhovat velká množství plynu a prachu. (Slovíčko přiblíží berte v tomto případě v uvozovkách, neboť nás bude ještě zajímat.)

Obr. 1: KOmeta C/2001 WM1 (LINEAR).

Obr. 2: Graf zachycuje nejlepší předpověď vývoje jasnosti komety až do července příštího roku (modrá křivka). Tečkami jsou znázorněna fotometrická měření a vizuální pozorování komety po celém světě až do poloviny října 2001, kdy byl graf publikován. Jak je patrno, měla by kometa zjasňovat až do poloviny prosince, kdy má být nejjasnější o hvězdné velikosti kolem 8mag. [1]

Jedním z takových náhodných objevů je těleso, které bylo nalezeno 16.listopadu 2000 projektem LINEAR (LIncoln laboratory Near EArth Research) americké Lincoln Laboratory. Poměrně záhy po jeho nalezení přišli odborníci na to, že se kolem něj vytvořila řídká obálka plynu a prachu (takzvaná koma), která je typická pro komety. To znamenalo překlasifikování objektu, a ten v souladu s pravidly pro značení komet dostal kód C/2000 WM1 a jméno po opět úspěšném projektu LINEAR. Až posud se jedná o dnes již obvyklou proceduru. Problém však vězí někde jinde. (Jak už asi tušíte, jde o již zmíněné slovíčko přiblíží.)

Asi v době zjištění kometárního charakteru si také někdo povšiml, že těleso jeví poměrně vysokou aktivitu v neobvykle velké vzdálenosti kolem 6AU od Slunce (ještě daleko za drahou planety Jupiter). To bylo v poslední době (konkrétně v roce 1995) typické pro dnes již proslulou kometu C/1995 O1 Hale-Bopp. Tento fakt vedl některá média k ukvapenému srovnání těchto těles. Na jaře letošního roku se tak v amerických (ale i našich) médiích objevily zvěsti, že C/2000 WM1 LINEAR je stejně velká, a bude tedy podobině jasná jako již zmíněná Hale-Bopp. Jak již někteří z vás tuší, a mnozí jistě vědí, nebude to asi zdaleka pravda. (Bohužel, vidina senzace je leckdy důležitější, než říkat lidem pravdu. Kéž by to platilo jen o takových "malichernostech" jako je velikost komety.)

A jaká je tedy pravda? Během následujících dvou měsíců po objevu tělesa byla spoluprací vědců z celého světa dostatečně přesně stanovena dráha objektu. C/2000 WM1 se podle výpočtů B. Marsdena pohybuje po hyperbolické dráze. Pokud lze v takovém případě vůbec hovořit o periodě oběhu, pak byla stanovena na neuvěřitelných 100 000 let. Návštěvník z vnitřního Oorthova oblaku proletí nejblíže Zemi začátkem prosince 2001 ve vzdálenosti 0,317AU a periheliem své dráhy projde 22.ledna 2002 ve vzdálenosti 0,555AU od Slunce.

Už tato informace o charakteru dráhy vedla vědce k závěru, že se jedná o pravděpodobně první (a možná také poslední) průlet tohoto tělesa vnitřní částí sluneční soustavy. (Opět podobnost s kometou Hale-Bopp čistě náhodná. Jistě si vzpomenete, že také vykonávala jeden z prvních obletů kolem Slunce, což bylo, pomineme-li velikost, jedním z hlavních důvodů její vysoké aktivity.) Zde však veškerá podobnost končí.

Jádro C/2000 WM1 je asi desetkrát menší, a má tedy na kometu obvyklých 5 km. Aktivita ve velké vzdálenosti od Slunce je jednoznačně spojena s množstvím zmrzlých plynů a vázaného prachu pod povrchem komety. Jedná-li se totiž o první průlet, je nad Slunce jasnější, že materiál se nikdy před tím nesetkal s teplotami vyššími než 20K, a neměl tedy možnost sublimovat. Je ho tedy dostatek na to, aby kometa vytvořila komu v již zmíněné vzdálenosti srovnatelné s oběžnou dráhou Jupiteru.

Nyní, kdy se kometa nachází ve vzdálenosti oběžné dráhy Marsu, se již objevují náznaky ohonu (jak je možné vidět na fotografii). Pokud však jde o její vizuální jasnost, pohybuje se na hranici 10 hvězdné velikosti (10mag), což je pro amatérská pozorování poměrně málo.

Uvedený graf zachycuje nejlepší předpověď vývoje jasnosti komety až do července příštího roku (modrá křivka). Tečkami jsou znázorněna fotometrická měření a vizuální pozorování komety po celém světě až do poloviny října 2001, kdy byl graf publikován. Jak je patrno, měla by kometa zjasňovat až do poloviny prosince, kdy má být nejjasnější o hvězdné velikosti kolem 8mag.

To však neznamená, že bude v prosinci nejlépe vidět. Šedý obdélník totiž vyznačuje oblast kolem maxima jasnosti, kdy kometa nebude pozorovatelná ze severní polokoule. Její deklinace v listopadu velmi rychle klesá v závislosti na geometrii dráhy. Kolem 15.prosince se tedy pozorovatelům na severní polokouli ztratí pod jižním obzorem a znovu se objeví až v březnu 2002.

To však neznamená, že bude v prosinci nejlépe vidět. Šedý obdélník totiž vyznačuje oblast kolem maxima jasnosti, kdy kometa nebude pozorovatelná ze severní polokoule. Její deklinace v listopadu velmi rychle klesá v závislosti na geometrii dráhy. Kolem 15.prosince se tedy pozorovatelům na severní polokouli ztratí pod jižním obzorem a znovu se objeví až v březnu 2002.

Proto jsou nyní (koncem listopadu) nejlepší podmínky pro pozorování. Chcete-li kometu spatřit, budete potřebovat především hodně temnou oblohu a středně velký dalekohled či binar. Jelikož kometa není a pravděpodobně nebude vhodná pro pozorování pouhým okem, rozhodl jsem se neuveřejnit vyhledávací mapky.