Co lze pozorovat v březnu
Pozorování Slunce a slunečních skvrn probíhají za příznivých podmínek v pracovních dnech od 9:00 do 15:00 hodin.
Večerní astronomická pozorování se v březnu konají v pátek od 19:00 do 21:00 hodin.
Pozorování probíhají pouze za jasné a bezmračné oblohy!
Vstupné: děti 6 až 15 let / studenti / senioři / ZTP 40 Kč, dospělí 50 Kč, rodinné (do 5 osob) 120 Kč.
Pro zájemce, kteří chtějí sami sledovat noční oblohu připravuje server HEAVENS ABOVE interaktivní mapu hvězdné oblohy. Ovládání je velmi jednoduché, v horní části je možno změnit datum a čas, pro který se má vygenerovat mapa, v dolní části pak co vše má být na mapě zobrazeno. Mapu si můžete pomocí ikony tiskárny přenést do formátu pdf a pohodlně vytisknout pro potřeby pozorování.
V neděli 30. března přejdeme na středoevropský letní čas. Ručičky hodin si posuneme o 1 hodinu dopředu, z 2:00 na 3:00 hod.
Všechny časové údaje uvedené v textu jsou v SEČ.
Slunce
 |
Dne 1. března Slunce vychází v 6 hodin 43 minut a zapadá v 17 hodin 42 minut, dne 31. března vychází v 5 hodin 39 minut a zapadá v 18 hodin 31 minut. Ve čtvrtek 20. března v 10 hodin 01 minutu vstoupí Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost a začíná astronomické jaro.
V sobotu 29. března v 11 hodin 45 minut nastane částečné zatmění Slunce. Jeho maximální fáze, při které Měsíc zakryje cca 14 % průměru slunečního disku, nastane ve 12 hodin 21 minut a konec zatmění bude ve 12 hodin 58 minut. Při pozorování zatmění Slunce je třeba dbát na ochranu zraku!
|
Měsíc
 |
Večer bude Měsíc nejlépe pozorovatelný na začátku března.
Fáze Měsíce
| Fáze |
Datum |
| první čtvrt |
6. března v 17 hodin 31 minut |
| úplněk |
14. března v 7 hodin 54 minut |
| poslední čtvrt |
22. března ve 12 hodin 29minut |
| nov |
29. března v 11 hodinu 57 minut |
V sobotu 1. března ve 22 hodin se Měsíc na své dráze dostane nejblíže Zemi (361 980 km), bude v přízemí čili perigeu. Naopak, v pondělí 17. března v 18 hodin se od Země nejvíce vzdálí (405 729 km), bude tedy v odzemí – apogeu, aby se v neděli 30. března v 6 hodin opět vrátil do přízemí (358 135 km).
|
Merkur
 |
Nejmenší planetu Sluneční soustavy můžeme spatřit v první polovině měsíce večer velmi nízko nad západním obzorem. Její jasnost bude v době viditelnosti klesat z -1,0 mag na +1,3 mag. |
Venuše
 |
Planeta zůstane v roli Večernice až do poloviny března. Uvidíme ji večer nad západním obzorem. Bude se pohybovat souhvězdím Ryb a její jasnost bude pomalu klesat z -4,6 mag na -4,2 mag. |
Mars
 |
Rudá planeta bude na obloze po většinu noci mimo rána. Zůstává v souhvězdí Blíženců, přičemž její jasnost bude postupně klesat z -0,3 mag na +0,4 mag. |
Jupiter
 |
Královskou planetu budeme moci v březnu pozorovat v první polovině noci. Stále zůstává v souhvězdí Býka a její jasnost bude pomalu klesat z -2,4 mag na -2,2 mag. |
Saturn
 |
Pán prstenců nebude tento měsíc pozorovatelný. |
Uran
 |
Uran se po většinu roku 2025 bude pohybovat souhvězdím Býka, kam se na počátku března přesune z Berana. V lednu bude pozorovatelný v první polovině noci, s přibývajícím časem se ale bude jeho viditelnost postupně zkracovat směrem k večeru a jeho jasnost přitom nepatrně poklesne z +5,6 mag na +5,8 mag. Od konce dubna pak již nebude pozorovatelný vůbec.
Na oblohu, nejprve jen ranní, se Uran vrátí v červenci. Nalezneme jej ráno nad východním obzorem jižně od známé hvězdokupy M45 Plejády, a severně od Venuše. Uran se bude během léta a podzimu účastnit pravidelných setkání s Měsícem, Plejádami a Aldebaranem.
Období jeho nejlepší viditelnosti nastává od srpna až do konce roku, kdy bude na obloze nad naším obzorem po celou noc či po většinu noci a jeho jasnost se do konce roku vrátí na +5,6 mag.
Uran lze (alespoň teoreticky) pozorovat i pouhým okem. Rozhodně vhodnější je však použít k jeho vyhledání mezi hvězdami dalekohled. |
Neptun
 |
Po celý rok 2025 se bude Neptun nacházet v souhvězdí Ryb poblíž hranice s Vodnářem. K vyhledání planety je potřeba použít alespoň triedr nebo malý astronomický dalekohled. Kotouček planety lze rozlišit až při zvětšení 200krát či větším. Vodítkem pro nalezení může být planeta Saturn, která bude na obloze v blízkosti Neptunu po celý rok.
Počátkem roku bude Neptun na nebi večer, postupně ale bude klesat k jihozápadu a v březnu se planeta stane nepozorovatelnou. Na oblohu se vrátí v červnu. Nejlepší podmínky na pozorování budou od konce července do poloviny října, kdy planeta bude nad horizontem po většinu noci nebo po celou noc.
Jasnost Neptunu se bude v průběhu roku měnit mezi +7,8 mag a +8,0 mag. |
Trpasličí planety
 |
V současnosti patří do skupiny trpasličích planet pět těles: největší těleso hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem – (1) Ceres, a čtyři velká transneptunická tělesa – (134 340) Pluto, (136 108) Haumea, (136 199) Eris a (136 472) Makemake.
Amatérskými prostředky je rozumně pozorovatelná pouze Ceres. Až do začátku srpna však nebude tato trpasličí planeta pozorovatelná. Pak ji s jasností +8,6 mag nalezneme na ranní obloze v souhvězdí Velryby. Nejlepší podmínky pro pozorování nastanou začátkem října, kdy bude dosahovat jasnosti +7,6 mag a vrcholí ve výšce téměř 30° nad obzorem. Stále se bude pohybovat souhvězdním Velryby, v němž setrvá až do konce roku 2025.
Pluto, Haumea, Eris a Makemake jsou tělesa natolik vzdálená, že jsou ze Země pozorovatelná pouze velkými teleskopy. Pluto má totiž jasnost +14,5 mag, Makemake s Haumeou +17 mag a Eris dokonce jen +19 mag! |
Meteory
 |
V březnu není v činnosti žádný z významnějších meteorických rojů. |
Komety
 |
Tento měsíc nebude pozorovatelná žádná jasná kometa. |
Zdroj informací: Hvězdářská ročenka 2025, Stellarium, internet
|
|
|
