Komety XXXIV aneb "Jasná C/2006 A1 (Pojmanski)"

Už je to nějaký čas, co na obloze severní polokoule zazářila kometa pozorovatelná pouhým okem. Ve skutečnosti je tomu právě rok a byla jí krásná vlasatice C/2004 Q2 (Machholz), kterou jsme mohli společně sledovat o Vánocích 2004 a poté ještě počátkem roku 2005. Od té doby jsou však obyvatelé severní polokoule o takovou podívanou ochuzeni. Mohla by to však změnit nová kometa – C/2006 A1 (Pojmanski), která je již nyní pozorovatelná z jižní polokoule a od března bude viditelná i od nás.

Obr. 1: Snímek komety C/2006 A1 (Pojmanski) z 6. ledna 2006. Kometa je difúzním objektem o jasnosti kolem +10,5 mag. Foto: John Drummond, Possum Observatory. [4]

Obr. 2: Snímek komety C/2006 A1 (Pojmanski) z 12. února 2006. Kometa má vytvořen ohon, průměr komy je asi 3' a její jasnost se pohybuje kolem +6,0 mag. Foto: John Drummond, Possum Observatory. [4]

Obr. 3: Snímek komety C/2006 A1 (Pojmanski) z 24. února 2006. Kometa je difúzním objektem o jasnosti kolem +5,2 mag. Velikost její komy se pohybuje kolem 4', má vytvořen strukturovaný ohon o délce >35'. Foto: John Drummond, Possum Observatory. [4]

Obr. 4: Vyhledávací mapka pro kometu C/2006 A1(Pojmanski), která zachycuje pohled na jihovýchod 25. února 2006. Modře ja znázorněna dráha komety mezi hvězdami (tmavě-šedý je obzor). Kometa projde v březnu 2006 souhvězdími Orla (Aql), Delfína (Del), Lištičky (Vul) a Labutě (Cyg) až do Ještěrky (Lac). Dráha je dělena po jednom dni a poloha komety je vyznačena vždy pro 5:30 SEČ. Mapka zachycuje kometu dne 10. března v 5:30 SEČ, kdy se bude nacházet poblíž stálic v souhvězdí Delfína, vzhledem k nim by měla být o něco slabší (srovnatelná s hvězdami i Del a k Del). Mapa byla vytvořena v programu GUIDE 8.0. [5]

Kometu C/2006 A1, první vlasatici roku 2006, objevil Polák Grzegorz Pojmanski z Varšavské Univerzitní Observatoře již 4. ledna 2006, a to na snímcích získaných v rámci projektu ASAS (Automated All Sky Survey) [1]. Na fotografiích, které pořídil 1. a 4. ledna 2006 mezinárodní tým pozorovatelů prostřednictvím automatického systému dalekohledů umístěného na observatoři Las Campanas v Chile, se nacházela na rozhraní souhvězdí Indiína a Páva, hluboko na jižní obloze, v deklinaci kolem -60°. Při prohledávání archivu ASAS byla kometa nalezena ještě i na záběrech z 29. prosince 2005, a také v datech z přístroje SWAN, který pracuje na sluneční kosmické observatoři SOHO – na snímku z 25. prosince 2005 ji nalezl K. Cernis [1].

Na základě dalších pozorování provedených 5. ledna 2006 pomocí pozemního dalekohledu o průměru zrcadla 46 cm, se ukázalo, že kometa je při pohledu ze Země nenápadným objektem o jasnosti kolem +14,5 mag s komou o průměru asi 1'. Tato měření vedla k prvním odhadům maximální jasnosti při průchodu periheliem, který měl nastat koncem února, a ty se pohybovaly kolem +10 mag.

První výsledky však byly výrazně ovlivněny jednak svitem Měsíce a také použitím velkých přístrojů, což vedlo patrně ke značnému podhodnocení jasnosti komety. Proto bylo "velkým překvapením", když se již kolem 20. ledna začaly objevovat vizuální odhady australských a novozélandských pozorovatelů, které udávaly jasnost komety kolem +7,5 mag a průměr komy až 4'. To bylo dáno především velmi dobrými pozorovacími podmínkami. Kometa totiž byla objektem s velkou slabou vnější komou a poměrně ostrou centrální kondenzací. Takové komety se však velmi obtížně pozorují v podmínkách i slabého světelného znečištění, kdy vnější koma prakticky úplně vymizí a její průměr se tak zdá poloviční, což dále vede ke značnému podhodnocení jasnosti. Kometa si také vytvořila půl stupně dlouhý úzký plazmatický ohon, který byl pozorován i vizuálně. Od té doby se zjasňování komety zpomalilo, ale nadále pokračovalo. Kolem 10. února kometa dosáhla asi +6,3 mag a v současné době (20. února) se její jasnost pohybuje kolem +5,8 mag, což je na hranici viditelnosti pouhým okem. Potvrdil se tak předpoklad, že kometa nebyla objevena během krátkodobého zjasnění – outburstu, ale v okamžiku, kdy byla nastartována aktivita jádra v důsledku jeho přibližování ke Slunci.

Pokud vše půjde podle předpokladů, měla by kometa C/2006 A1 (Pojmanski) dosáhnout jasnosti kolem +5,2 mag, a to ve dnech po průchodu periheliem (nastane 22. února 2006). Velikost její komy by se v té době mohla pohybovat kolem 10' a ohon by mohl narůst do délky kolem 2° [3].

Pro nás obyvatele střední Evropy bude poprvé teoreticky ke spatření 25. února 2006 ráno, těsně před východem Slunce. Tehdy se totiž vyhoupne nad jihovýchodní obzor již v okamžiku, kdy Slunce bude dostatečně hluboko pod ním. Patrně nejlepší podmínky pro její pozorování nastanou v první polovině března, kdy kometa projde nejblíže Zemi. K naší planetě se nejvíce přiblíží 4. března na 0,771 AU. Důsledkem bude její poměrně rychlý pohyb po obloze. Poté, co kometa projde periheliem, začne s největší pravděpodobností dost rychle slábnout. Počátkem dubna by se její jasnost měla pohybovat kolem +10 mag, což je ještě dost na to, aby mohla být pozorována menšími dalekohledy.

Jak již bylo řečeno, pohyb komety po ranní obloze bude poměrně výrazný. Zatímco koncem února se bude nacházet v souhvězdí Kozoroha, již počátkem března projde okrajovými částmi Orla. Velmi zajímavý bude její průchod poblíž základního obrazce malého, ale nápadného souhvězdí Delfína, ke kterému dojde v období 7. – 11. března. Ještě do konce března stihne navštívit další tři souhvězdí – Lištičku, Labuť a Ještěrku. V té době však již bude výrazně slábnout, a dostane se navíc do oblastí poblíž Mléčné dráhy, které jsou velmi bohaté na hvězdy, a to dále ztíží možnost jejího nalezení malými dalekohledy.

Máte-li tedy chuť podívat se na jasnou vlasatici, vezměte malý dalekohled či triedr a vyrazte na místo s dobrým výhledem na jihovýchod. Kometu naleznete v ranních hodinách nízko nad obzorem a poslouží vám k tomu níže uvedená vyhledávací mapka. Pokud se vám podaří kometu nalézt v dalekohledu, zkuste se na ni podívat i pouhým okem, měla by tam být. O svém pozorování nám napište na náš e–mail hvezdarna(at)vs.inext.cz, třeba právě váš text použijeme v některém z příštích dílů seriálu o kometách. Ten totiž bude následovat neobvykle brzy. Již v květnu nás čeká kometa roku, periodická 73P/Schwassman–Wachmann, a o ní si musíme něco povědět dříve, než bude pozorovatelná malým dalekohledem