Jak spatřit kosmonauta na vlastní oči

S blížícím se létem nastává období teplých večerů, kdy se snad každý z nás nejedenkrát zadívá na jasnou oblohu posetou hvězdami, ať už je to pohled milenců na dece v parku, či pohled čundráka nocujícího pod širákem. Často jsme schopni rozpoznat alespoň některá známá souhvězdí, ti s lepším zrakem si třeba zkouší najít galaxii M31 v Andromedě či nějakou tu hvězdokupu, jednou za čas při našem civění vzhůru oblohu prořízne jasný meteor. Po obloze se však pohybují i další objekty, kromě netopýrů (kteří jsou v nejnižší letové hladině), dále nejrůznějších létajících talířů a letadel jsou to především družice!

Možná jste si často při pohledu na družici kladli otázku, copak to asi je za družici a zda-li například na palubě právě tohoto kosmického korábu jsou nějací kosmonauté. Pro takto zvídavé jedince mám velmi dobrou zprávu, zjistit jaký kus železa vám právě proplul nad hlavou totiž není vůbec složité. Stačí navštívit stránky Heavens Above [1], kde se dá spoustu přeletů snadno dohledat.

Zde je malý návod jak se na stránkách co nejrychleji zorientovat. Nejprve je potřeba zadat polohu, ve které se pozorovatel nachází (tu zeměpisnou :-)), což uděláme v kolonce Configuration buď velmi snadno označením naší lokality přímo na mapě, nebo výběrem například naší rodné vísky z rozsáhlé databáze. Pokud nechcete provádět tento úkon při každé návštěvě, doporučuji si stránku uložit do Záložek či Oblíbených.

Teď již se můžeme zvesela zaměřit přímo na kolonku Satellites, kde překvapivě najdeme něco málo o satelitech. Orientace může být při první návštěvě poněkud obtížnější, proto vypíchnu na co se zaměřit. Pokud jste viděli nějakou hodně jasnou družici, co v průběhu letu neměnila příliš svoji jasnost, je dost pravděpodobné, že to byla Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station). Přelety najdeme pod odkazem ISS.

Pokud jste viděli nějakou hodně jasnou družici, co v průběhu letu výrazně zjasnila a poté brzy plynule zeslábla, jednalo se nejspíše o jednu z mnoha telekomunikačních družic Iridium, které hází na zemi krásná prasátka. Jejich přelety nalezneme v sekci Iridium Flares.

No a v poslední řadě, pokud jste spatřili nějakou méně jasnou družici, co buď měnila či neměnila svoji jasnost (některé vyřazené družice mohou různě rychle rotovat a proto všelijak zjasňovat či poblikávat), pak můžete hledat, zda-li se nejednalo např. o jednu z družic Genesis či Envisat, nebo potom o další z množství družic, které jsou roztříděné podle jasnosti přeletů. Zde nalezneme mimo jiné spoustu družic pojmenovaných Cosmos s určitým katalogovým číslem, což jsou často zbytky nosných raket a jiné velké kosmické smetí, ale i vojenské družice apod.

Pravda, ne vždy se mi podařilo zpětně dohledat jakou že družici jsem vlastně spatřil, ale často pokud má člověk zaznamenaný přesný čas přeletu, tak může opravdu název spatřeného satelitu snadno zjistit.

Nejednoho čtenáře nejspíš při čtení tohoto článku napadlo – když se dají dohledat přelety družic zpětně, nedá se náhodou zjistit, kdy nastane přelet nad mým územím také do budoucna? Samozřejmě že dá! A tady právě začíná zábava! Když si například budete chtít prohlédnout záblesk družice Iridium, stačí v sekci Iridium Flares zvolit např. next 7 days a již krásně vidíme, na jaké přelety se můžeme těšit v následujícím týdnu. V přehledné tabulce hned vedle data vidíme, v kolik hodin našeho času se přelet uskuteční, jakou bude mít jasnost (udává se v Magnitudách, zkratka Mag., kdy čím menší je hodnota, tím jasnější je pozorovaný objekt; nejjasnější Iridium které můžete spatřit by mělo hodnotu -8 Mag.), dále je potřeba si všimnout v jaké výšce nad ideálním obzorem přelet proběhne (zkratka Alt.) a kolik stupňů na východ od severu se máme natočit (Azimuth). Další sloupečky pak ukazují jak daleko jsme od centra záblesku a jakou jasnost v tom místě záblesk má, poslední údaj je číslo konkrétní družice Iridium, kterou budeme pozorovat. Za večer si takto můžete vychutnat i několik krásných sluneční svit přímo na vás odrážejících družic Iridium. Se znalostí přesné polohy záblesku na nebi se můžete pokusit takovýto záblesk i vyfotografovat (na fotce připomínají meteor).

Dalším krásným objektem, na který se vyplatí si počíhat, je již zmiňovaná Mezinárodní kosmická stanice – ISS. Zemi oblétne za zhruba hodinu a půl a pokud se zrovna objevuje nad Evropou, můžete ji snadno spatřit i dvakrát za večer, někdy výjimečně i třikrát (většinou je však po druhém přeletu již zcela schována v zemském stínu). Výstavba ISS sice oproti původním plánům značně pokulhává, ale i přesto se dá říci, že je rok od roku větší a tudíž jasnější. Jedná se navíc o v dnešní době jediné těleso na oběžné dráze Země, které je trvale obydleno lidmi (tak jako byla dříve ruská stanice MIR).

Pokud budeme chtít zjistit, kdy nám poletí ISS nad naším kurníkem, stačí kliknout na odkaz ISS a již vidíme desetidenní předpověď přeletů. Pokud se na nás usměje nápis No visible passes found within the search period, máme momentálně smůlu a budeme si muset počkat až se stanice opět přesídlí svou trajektorií nad Evropu. Pokud jsme se však rozhodli pozorovat stanici ve správnou dobu, ukáže se nám opět tabulka plná čísel, které nás informují kdy přesně můžeme ISS spatřit. Vedle data a jasnosti máme tři hlavní sloupečky, které označují východ, maximum a západ (případně pohasnutí při přechodu do zemského stínu) přelétající stanice. První podsloupeček pak vždy udává čas, druhý výšku nad obzorem a třetí azimut, tentokrát zjednodušený na anglickou zkratku světových stran. Takto dopředu informováni si poté můžeme v plné kráse vychutnat přibližně šestiminutový přelet ISS nad našimi střechami.

Jak již bylo zmíněno, ISS je trvale obydlena kosmonauty, což je okolnost, která může naše pozorování někdy značně okořenit. Když se zadaří, můžeme totiž spatřit i americký raketoplán, který čas od času (když se zadaří) ke stanici přilétne s nějakým dalším konstrukčním modulem k výstavbě stanice, trochou amarounů, aby tam nahoře měli co jíst a nějakým tím urostlým kosmonautem či sličnou kosmonautkou na výměnu. V době misí raketoplánů se na stránkách Heavens-Above objeví nové tlačítko s názvem konkrétní mise, po jehož rozkliknutí bychom měli být schopni vyhledat polohu raketoplánu před jeho připojením, resp. po jeho odpojení od stanice. Bohužel moje osobní zkušenost s touto variantou vyhledávání přeletů není nejlepší, a i když jsem ISS a raketoplán v jejím těsném závěsu spatřil, tak čas ani poloha z internetu příliš neseděla. Během spojení obou těles však lze vyhledávat aktuální polohu v tabulce ISS celkem spolehlivě.

Tak jsem si také jednou naplánoval že zkusím pozorovat ISS a k ní připojený raketoplán ze svého okna na kolejích (ano, ISS bývá natolik jasná že ji můžete snadno spatřit i ze světelným znečištěním značně zamořeného města jako je Brno). Mám pokoj orientován k západu, odkud ISS vylétává, stačilo mi tedy otevřít okno a čekat až nastane ta správná chvíle. Mezitím jsem si však vzpomněl, že touto dobou právě probíhá plánovaný výstup astronautů do kosmického prostoru, kde něco měli na stanici zvenku přimontovávat. Pustil jsem si proto přes internet NASA TV, kde vysílají výstupy v přímém přenosu. Chvíli jsem na monitoru sledoval jak jim to tam venku pěkně jde a pak již nastal čas se zadívat z okna směrem k horizontu. Netrvalo dlouho a nad městem se objevila očekávaná vesmírná stanice i s párkem kosmonautů na ní zvenku přilepených. Ty jsem sice neviděl, ale že se jedná opravdu o ISS s kosmonauty jsem si záhy neplánovaně ověřil. Stanice totiž nepřeletěla ani půl oblohy, když se schovala v zemském stínu. V tuto chvíli jsem upřel svůj pohled opět k obrazovce svého počítače, kde bylo krásně vidět jak během několika málo vteřin přešlo v mžiku přirozené sluneční světlo v umělé osvětlení výkonných lamp připevněných ke stanici. Kosmonauti se evidentně nenechali tímto pro pozemšťana překvapivě náhlým přechodem dne v noc sebemíň rozptýlit a zvesela si tam něco kutili dál.

Toliko malá ochutnávka, co všechno lze spatřit, když se člověk dívá ve správnou dobu na správné místo na nebi. Doufám, že jsem vás alespoň trochu navnadil ke sledování místo televize raději dění na noční obloze, a že vám popisovaný návod jak pozorovat ty miliony dolarů, co nám létají nad hlavou, bude k užitku. Přeji hodně zdaru při lovu vesmírných těles!