Komety XV aneb "C/2002 Y1 Juels - Holvorcem"

Po krátké odmlce nastal čas na pravidelný příděl informací o kometách viditelných tentokrát na březnové obloze nad střední Evropou. Jak je patrné již z podtitulu, bude toto vydání věnováno především kometě C/2002 Y1 Juels - Holvorcem.

Obr. 1: Fotografie komety C/2002 Y1 Juels-Holvorcem pořízená na hvězdárně Vsetín 23. 2. 2003. [1]

Obr. 2: Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 Juels-Holvorcem pro období 28.2. - 1.4. 2003. Popis situace je uveden v textu. [2]

Obr. 3: Fotografie komety C/2001 RX 14 LINER pořízená na hvězdárně Vsetín 23.2. 2003. [3]

Obr. 4: Fotografie komety C/2002 V1 NEAT pořízené koronografem C3 kosmické sluneční observatoře SOHO 18. února 2002. Snímek vpravo byl exponován v 17h 54m UT. Na Slunci došlo tou dobou k výronu hmoty v koróně (CME). Jádro komety je přeexponováno, patrný je prachový ohon s plochou několika čtverečních stupňů. Druhý snímek byl pořízen o 3 hodiny později tedy v 20h 54m UT. Při srovnání je vidět výrazný vývoj jak prachové tak plazmatické části ohonu. Žluté kolečko představuje úhlovou velikost Slunce na obloze. [4]

Uvedená vlasatice je posledním objevem loňského roku. Byla nalezena 25. prosince na snímcích oblohy pořízených v Fountain Hills v Arizoně pomocí refraktoru o průměru 120 mm!! Na fotografiích byla sotva +15 mag se slabě viditelnou komou. Objeviteli tělesa jsou Charles W. Juels ze Spojených států a Paulo R. Holvorcem z Brazílie.

Již z prvních propočtů dráhy bylo jasné, že se kometa bude koncem února nacházet v poměrně malé vzdálenosti 0,9 AU od Země, aby 13. dubna prošla periheliem jen 0,7 AU od Slunce. Očekávalo se tedy, že bude v březnu pozorovatelná i menšími dalekohledy jako objekt kolem +10 mag, přestože její absolutní jasnost je nízká.

C/2002 Y1 Juels - Holvorcem však projevila mnohem vyšší aktivitu, než se čekalo. V průběhu února zjasněla velmi rychle o několik magnitud a stala se viditelnou i většími triedry. Nyní prochází maximem jasnosti, přičemž dosahuje téměř +7 mag. Kometa se sice již vzdaluje od Země, ale vzhledem k průchodu přísluním 13. dubna můžeme doufat, že na hodnotě magnitudy v rozmezí +6 až +7 setrvá po celý březen. Zároveň bude následovat další vývoj komy a ohonu, což naznačují i poslední fotografie.

Pro období března uveřejňujeme vyhledávací mapku. C/2002 Y1 Juels - Holvorcem prochází souhvězdími Kefea (Cep), Ještěrky (Lac) a Andromedy (And) a bude nejlépe pozorovatelná večer mezi 20h a 21h SEČ nízko nad severozápadním obzorem. Na obloze se 2. března ocitne ve vzdálenosti 3° od hvězdy mCep (+4 mag), 8. a 9. března navštíví stálice bLac (+4,6 mag) a aLac (+3,6 mag) a konečně 20. března na své pouti potká dvojici iAnd a k And (obě 4,3 mag). Začátkem dubna se pak ztratí ve večerním soumraku a stane se od nás takřka nepozorovatelnou.

Z dalších těles stojí rozhodně za vidění již mnohokrát zmiňovaná "stálice" mezi kometami C/2001 RX14 LINEAR. V současnosti je pozorovatelná jako objekt na hranici +10 mag v souhvězdí Velké medvědice (UMa). K jejímu sledování však budete potřebovat dalekohled o průměru alespoň 150 mm a velmi dobré atmosférické podmínky. Máte-li však k dispozici přístroj zmíněných parametrů a vhodné stanoviště, rozhodně neváhejte a kometu si nenechejte ujít. C/2001 RX14 LINEAR má vytvořený poměrně hustý prachový ohon, jehož náznaky jsou v dalekohledu patrné i přes uvedenou nízkou jasnost. Efemeridu komety je možno stáhnout na adrese [5], případně kontaktujte hvězdárnu Vsetín.

Nakonec bych se rád vrátil ke kometě C/2002 V1 NEAT, která si pro všechny zájemce připravila nezapomenutelnou podívanou v podobě průletu zorným polem koronografu C3 kosmické sluneční observatoře SOHO. Pro lovce SOHO komet by tento úkaz nebyl nijak neobvyklý, nebýt toho, že V1 NAET byla spolehlivě nevětší a nejkrásnější vlasaticí, kterou bylo možno takto neobvyklým způsobem pozorovat. Kometa vstoupila do zorného pole teleskopu 16. února a setrvala v něm po více než dva dny.

Poslední vizuální pozorování provedená ze severní polokoule pocházejí právě z 16. února. Tehdy se C/2002 V1 NEAT jevila jako nenápadný objekt +3 mag a nacházela se ve vzdálenosti pouhých 9° od Slunce. V době průchodu periheliem bylo uskutečněno několik pokusů o její pozorování za bílého dne, ale neúspěšně (alespoň pokud vím). Kometa dosáhla 19. února jasnosti -2 mag a nyní je viditelná z jižní polokoule jako těleso +2 mag. Očekává se však, že bude velmi rychle slábnout.

Rád bych všem popřál hodně štěstí při lovu jak jasných tak méně výrazných komet. Nezapomeňte, že máte po celý březen šanci spatřit kometu C/2002 Y1 Juels - Holvorcem, a to i malými dalekohledy či triedry. Pokud si s pozorováním nebudete vědět rady, kontaktujte hvězdárnu Vsetín.