Extrémní projevy počasí na Vsetíně v roce 2006

Uplynulý rok 2006 byl jako celek z klimatického hlediska teplotně i srážkově mírně nadprůměrný, ale nebyl nijak výjimečný. Průměrná roční teplota 7,8 °C byla o 0,4 °C vyšší, než udává dlouhodobý průměr, a množství srážek 850,5 mm představuje 104 % průměrného ročního úhrnu na meteorologické stanici Vsetín. Slunce svítilo v proběhu roku 2006 celkem 1729,7 h. Přesto se během roku vyskytla řada klimatických extrémů, které v takto pojaté celoroční statistice sice zaniknou, ale rozhodně stojí alespoň za zaznamenání. Údaje v tomto článku jsou srovnávány s databází meteorologických záznamů hvězdárny, která je v elektronické podobě kompletní od roku 1988. Při srovnání s úplnými záznamy od počátku měření by se některé starší údaje o extrémech mohly lišit. Absolutní rekordy však dotčeny nebyly.

Obr. 1: Extrémní mráz v lednu 2006 spolu s umělým zasněžováním lyžařských vleků na Jasence vytvořily tyto nádherné halové jevy v konečné vzdálenosti. Všimněte si, že jsou patrné krystaly, na kterých k tvorbě hala dochází. Foto: Emil Březina

Obr. 2: Sněhoměrná tyč se zaznamenanou rekordní sněhovou pokrývkou v únoru 2006. Více snímků ze zimy 2005/2006 naleznete ve fotogalerii. Foto: Emil Březina

Obr. 3: Odběr a roztopení sněhu pro zjištění vodní hodnoty bylo v únoru 2006 dosti problematickým procesem. Foto: Emil Březina

Obr. 4: Průběh měsíčních průměrných teplot v roce 2006 naměřených na meteorologické stanici Hvězdárna Vsetín. Druhý sloupec znázorňuje odchylku průměrné měsíční teploty od dlouhodobého průměru daného měsíce. Pro úplnost je doplněna také statistika celého roku (poslední sloupec).

Obr. 5: Průběh měsíčních srážkových úhrnů na stanici Vsetín v procentech dlouhodobého měsíčního průměru pro daný měsíc a pro danou část roku. (příklad: v červenci 2006 napršelo jen 12,7 % dlouhodobého červencového průměru, ale za prvních sedm měsíců roku 2006 – tedy do ledna do července – byl úhrn srážek průměrný cca 102 %)

Vše začalo již v lednu, který byl neobvykle chladný. S průměrnou teplotou -7,1 °C byl o 4,5 °C chladnější než udává dlouhodobý průměr a zařadil se na třetí místo nejchladnějších měsíců zaznamenaných na Vsetíně. Příčinou byly mohutné kontinentální tlakové výše, které prakticky po celý leden dodávaly do střední Evropy velmi studený vzduch od severovýchodu. Bylo tak zaznamenáno 31 mrazových dní i mrazových dní při zemi (minimální teplota pod nulou jak ve 2 m nad zemí, tak v 5 cm při zemi), z toho 20 dní ledových (maximální teplota ve 2 m pod bodem mrazu) a dokonce jeden den arktický (maximální denní teplota zůstala pod -10 °C). Arktickým dnem byl 23. leden, který se tak stal nejchladnějším dnem roku 2006, s průměrnou teplotou -20,6 °C. Během ledna se vyskytlo 9 dní, kdy průměrná denní teplota zůstala pod -10 °C, z toho 7 v řadě od 22. do 28. ledna. V tomto období, konkrétně 24. ledna, byly také zaznamenány nejnižší teploty ve 2 m (-26,9 °C) a při zemi (-28,8 °C) v průběhu celého roku. Po celý leden ležela sněhová pokrývka s hodnotami v rozmezí 39 cm až 54 cm. Většina srážek však spadla již v prosinci 2005, takže množství zaznamenané v lednu bylo průměrné. Díky tlakovým výším byl leden 2006 také prvním měsícem roku s nejdelším slunečním svitem za posledních 18 let. V průběhu 19 slunečných dnů Slunce svítilo 105,3 hodin, což je hodnota jinak obvyklá pro březen či říjen.

Zima pokračovala s nesníženou intenzitou také v únoru. Co ztratila na teplotách, přidala na množství srážek. Průměrná měsíční teplota -4,1 °C byla sice nižší než průměr (o 2,9 °C), ale zdaleka se nejednalo o tak významný pokles jako v případě ledna. Zato napadlo 75,6 mm srážek převážně v podobě sněhu, což je 152,4 % průměrného únorového úhrnu. Dne 7. února bylo zaznamenáno celoroční maximum nového sněhu, který napadl za jediný den, a to 24 cm. Spolu se sněhem, který ležel již od ledna, vedl tento vývoj k několikerému překonání rekordu ve výšce sněhové pokrývky na stanici Hvězdárna Vsetín, který se nakonec zastavil na neuvěřitelné hodnotě 87 cm zaznamenané shodně 12. a 13. února. Stejně jako v lednu ležel sníh po celý měsíc, přičemž výška sněhové pokrývky nepoklesla pod 43 cm. Dne 20. února bylo, poté co za poměrně vysokých venkovních teplot (maximum ve 2 m 8,6 °C) spadlo několik mm srážek v podobě deště, zaznamenáno maximum vodní hodnoty sněhu 167,8 mm (na 1 m² leželo 167,8 litrů vody v podobě sněhu). Velké množství mokrého sněhu na střechách vedlo nejen na Valašsku k destrukci mnoha starších či špatně konstrukčně řešených budov a neobešlo se bez ztrát na lidských životech.

Až na posledních pár dní byl typicky zimním měsícem také březen. Průměrná teplota -0,9 °C byla o 3,1 °C nižší než průměr a zařadila tak třetí měsíc roku 2006 na druhé místo seznamu nejchladnějších březnů. Po celý měsíc ležela sněhová pokrývka, která začala významněji odtávat teprve poté, co ve dnech 25. až 31. března spadlo při průměrných teplotách 3 °C až 6 °C celkem 53,3 mm dešťových srážek. To vedlo jednak k měsíčnímu srážkovému úhrnu 73,9 mm, což je 144,8 % březnového průměru, a hlavně ke zvýšení hladin řek, které na mnoha místech nejen České republiky vyvolalo povodně a záplavy. Vsetín tentokrát unikl bez větších škod, i když byl na řece Bečvě krátkodobě vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity s průtokem přes 190 m³/s, kterého dosáhla 29. března ve večerních hodinách.

V tomto smyslu stojí za zmínku, že zima 2005/2006 patřila k nejdelším, pokud jde o zaznamenanou souvislou sněhovou pokrývku. V roce 2005 napadl první sníh již 19.11. a až na jeden den v listopadu a třídenní přestávku na počátku prosince ležel do konce roku. Poslední sníh na jaře 2006 byl zaznamenán jako nesouvislá sněhová pokrývka 31. března. To je dohromady 132 dní od zaznamenání prvního do odtání posledního sněhu. Souvislá sněhová pokrývka bez přerušení pak byla od 7. prosince 2005 do 30. března 2006 včetně, tedy 115 dní, což je bezmála třetina roku, a za to by se nemuseli stydět ani poblíž polárního kruhu.

Duben je v našem přehledu prvním teplotně nadnormálním měsícem. S průměrnou teplotou 7,8 °C byl o 0,4 °C teplejší než činí dlouhodobý průměr. Zároveň se jedná o další srážkově významně nadnormální měsíc, v dubnu napršelo 90,7 mm srážek, což je 155,7 % obvyklého úhrnu. Jinak byl tento měsíc z klimatologického hlediska průměrný.

Velmi podobně na tom byl také květen. S průměrnou teplotou 12,0 °C byl o 0,3 °C chladnější a vynikl pouze srážkovým úhrnem 122,9 mm, což je 151,9 % průměrného květnového úhrnu, a s tím souvisejícím nízkým množstvím slunečního svitu (156,5 hodin v 28 slunečných dnech), což ho řadí na chvost tabulky mezi květny s nejnižším slunečním svitem. Zároveň patří ke květnům s nejnižší maximální teplotou.

Červen roku 2006 byl o 1,3 °C teplejší než udává dlouhodobý průměr s teplotou 16,6 °C. Jednalo se však o měsíc, kdy došlo ke změně vývoje naměřeného množství srážek. Po průměrném lednu a výrazně nadprůměrných následujících čtyřech měsících, kdy bylo zaznamenáno vždy kolem 150 % obvyklých úhrnů, bylo v červnu naměřeno jen 69,7 mm srážek, což je 73 % obvyklého množství. To však nebylo nic proti červenci.

Červenec byl bezkonkurenčně nejteplejším a nejsušším měsícem roku 2006. Průměrná teplota se vyšplhala na 20,4 °C, což je o 3,6 °C nad normál. Byl tak zaznamenán nejteplejší červenec za posledních 18 let. Dne 21.7. bylo zaznamenáno teplotní maximum roku 2006 s hodnotou 34,4 °C. Zároveň napršelo pouhých 13,1 mm srážek, což je jen 12,7 % průměrného červencového úhrnu, který jinak činí 103,1 mm. Takže se jedná také o nejsušší červenec a druhý nejsušší měsíc vůbec v uvedeném období. Tato statistika však ještě 28. července vyhlížela mnohem hůře. Za prvních 28 dní bylo totiž zaznamenáno pouze 1,5 mm srážek, a to víceméně z rosy a velmi slabých dešťových přeháněk, což by znamenalo absolutně nejsušší měsíc od počátku měření na Vsetíně. O to kurióznější je tento fakt při konfrontaci s údaji z detektoru blesků, umístěného na zahradě hvězdárny. V průběhu července totiž podle našich měření nastalo maximum letošní bouřkové sezóny, které bývá většinou doprovázeno přívalovými dešti, průtržemi mračen a kroupami. V roce 2006 se však přímo Vsetínu většina bouří těsně vyhnula, proto již zmíněný srážkový deficit. V okolních vesnicích však mohla být situace v tomto směru výrazně jiná, neboť bouřky jsou jevy lokální. Nelze tedy uvedené množství srážek naměřených na Vsetíně hodnotit jinak než shodu náhod. V průběhu července bylo také zaznamenáno 31 slunečných dní, s celkovou dobou slunečního svitu 299,5 h (maximum roku 2006), což ho řadí na druhé místo v historických tabulkách s nejdelším červencovým slunečním svitem.

Srážkový deficit z července byl však mnohonásobně vynahrazen v průběhu velice deštivého a chladného srpna, kdy bylo zaznamenáno dokonce roční maximum měsíčních úhrnů srážek s hodnotou 195 mm, což představuje plných 229,4 % průměrného srpnového úhrnu a řadí srpen 2006 na druhé místo mezi nejdeštivější. Paradoxně může za tuto vysokou hodnotu jediný den – 8. srpen 2006, kdy během 24 hodin napršelo 92 mm srážek, což samo o sobě představuje 108 % obvyklého srpnového úhrnu. To, jak výjimečné byly srážky v tento den, lze ukázat také na srovnání s měsícem předchozím. Zatímco za celý července 2006 napršelo již zmíněných 13,1 mm, za čtvrthodinu mezi 10:30 a 10:45 dne 8. srpna napršelo celých 13,6 mm srážek! Osmý srpen 2006 se tak stal historicky druhým nejdeštivějším dnem, když jej v tabulkách předčí již jen 6. červenec 1997, kdy po dlouhodobých vydatných srážkách došlo k nejhorším povodním na Moravě v uplynulém století. Srážky v srpnu 2006 naštěstí takové následky neměly. Za prvé byly velmi lokální – tak výrazně pršelo pouze na Vsetínsku, za druhé nebyly doprovázeny dalším deštěm – pršelo významně jediný den, a za třetí vysušená půda po srážkově podprůměrných měsících červnu a červenci byla schopná absorbovat mnohem větší množství vody. Loňský srpen byl výjimečný také pokud jde o teploty. Průměrná teplota 15,3 °C byla o 0,8 °C nižší než průměr. S měsíční hodnotou slunečního svitu 121,2 hodiny se srpen 2006 stal srpnem s nejkratším slunečním svitem za posledních 18 let.

Po deštivém srpnu následovalo suché a teplé září. Zaznamenali jsme pouze 23,6 mm srážek, což představuje 35,4 % obvyklého měsíčního úhrnu a druhé nejsušší září od roku 1988. Průměrná teplota 14,3 °C byla o 1,9 °C vyšší než dlouhodobý průměr. Doba slunečního svitu 217 hodin je nejdelší zaznamenaná v tento měsíc za uvedené období 1988 až 2006.

Podobně na tom byl také říjen. S teplotou 10,2 °C, která je o 2 °C vyšší než dlouhodobý průměr, a podprůměrným množstvím srážek 41,6 mm (75,2 % dlouhodobého úhrnu) jej lze považovat za příjemný podzimní měsíc. Říjen byl také neobvykle slunečný. Stal se říjnem s nejdelším zaznamenaným slunečním svitem (174 hodin).

Třetím a čtvrtým teplotně nadprůměrným měsícem po sobě se staly listopad a prosinec. Průměrná teplota 6,2 °C je o celé 3 °C vyšší než udává dlouhodobý průměr pro listopad, průměrná teplota 2,5 °C v prosinci převyšuje dlouhodobý průměr dokonce o 3,7 °C (jednalo se shodně o druhý nejteplejší listopad i prosinec za posledních 18 let). Měsíc listopad byl srážkově průměrný s 59,6 mm srážek (95,7 %), prosinec byl podprůměrný (37,3 mm, 59 %). Listopad se stal v roce 2006 měsícem s nejkratším slunečním svitem 44,2 h. Ve dnech 2. až 5. listopadu ležela první sněhová pokrývka zimy 2006/2007 s maximální výškou 9 cm. Výjimečnou událostí v průběhu prosince byl neobvykle silný vítr, který byl na stanici Vsetín zaznamenán 8. prosince s nárazem 17,4 m/s (62,6 km/h). Na hřebenech valašských kopců se však jeho rychlost pohybovala až kolem 35 m/s (přes 120 km/h), což už odpovídá mohutné vichřici či dokonce orkánu.

Výjimečnost roku 2006 podtrhuje fakt, že prakticky u všech sledovaných meteorologických prvků se tento rok umístil v první pětici dlouhodobých statistik. Dnes už víme, že rok 2007 budeme moci považovat také za neobvyklý. Máme za sebou teprve leden a už jsme v České republice stihli zaznamenat jeden orkán, několik vichřic, neobvykle teplý leden bez sněhu a určitě by se našla řada dalších jednotlivostí, které nás vedou k závěru, že extrémů v chodu počasí přibývá. Doby, kdy jsme poroučeli větru a dešti jsou dávno pryč, a my jsme se stali opět pouhými pozorovateli, kteří musí sledovat a učit se, aby definitivně neprohráli svůj boj s větrnými mlýny.