Poprvé v novém roce zdravím všechny pozorovatele komet. Jak je patrné již z podtitulu čtvrtého dílu tohoto občasníku, větší část měsíce ledna amatérským pozorovatelům zřejmě příliš radostných chvil s rukama přimrznutýma k dalekohledu nepřinese. Žádná kometa pozorovatelná na severní polokouli pravděpodobně nepřesáhne v tomto období desátou hvězdnou velikost (10mag), a tak se mohou všichni majitelé meších dalekohledů v klidu připravovat na přelom ledna a února i týdny následující.
|
Obr. 1: Snímek komety 96P/Machholz z koronografu LASCO obdervatoře SOHO. [1] |
|
Obr. 2: Fotografie komety C/2000 WM1 (LINEAR) pořízená 8.ledna 2002 Schmidtovou komorou 2,9/215 na observatoři Cristo Rey v Argentině. [2] |
Není totiž třeba zoufat. Na obzoru jsou hned dva nadějné kousky, které snad přinesou trochu radosti do "nejedné kopule". Prvním a nejžhavějším "želízkem" respektive "špinavou sněhovou koulí" v ohni je (a to doslova) periodická kometa 96P/Machholz, která se ke Slunci vrací jednou za 5,24 roku. Prošla periheliem své dráhy 8. ledna 2002 ve vzdálenosti pouhých 0,12AU od Slunce, což odpovídá přibližně jen třetině střední vzdálenosti mezi naší hvězdou a první planetou Merkur. Kometa tak v podstatě proletěla horními vrstvami atmosféry Slunce, přičemž zazářila jako objekt (–2mag). To je srovnatelné s jasností planety Jupiter a zároveň je to mnohem více, než se očekávalo (1,5mag). Naneštěstí je i její vizuální blízkost ke Slunci (při pohledu ze Země) taková, že vlastní pozorování je prakticky znemožněno, dokud se na obloze úhlově nedostane mimo přímou sluneční zář.
K tomu dojde na přelomu ledna a února. Kometu bude možno nalézt kolem páté hodiny ranní (5h SEČ, 4h UT) nad východním obzorem v jižní části souhvězdí Orla. V té době už zdaleka nebude tak jasná jako při průchodu periheliem. Hvězdná velikost je předpovězena na 8mag, ale vzhledem k neočekávaně velkému zjasnění v přísluní to může být výrazně "jinak". Přitom nelze vyloučit ani jednu z alternativ lepší – horší. Blízkost Slunce dokáže mnohdy s tak křehkým tělesem, jakým kometa bezesporu je, udělat divy. Původní předpoklad zněl, že 96P/Machholz přežije tento návrat bez větší újmy. Již zmíněný neočekávaný vývoj jasnosti však připomíná, že při těsném průletu nelze vyloučit ani efekty jako rozpad jádra. Proto pozorujte, co můžete, třeba něco nového objevíte. Předpovězená magnituda 8 je pohodlně v dosahu malého triedru. Chcete-li však kometu 96P/Machholz spatřit již nyní, není nic jednoduššího, než usednout k počítači připojenému na internet. Pohled do těsného okolí Slunce ve viditelné oblasti spektra umožňuje koronograf LASCO, umístěný na kosmické sluneční observatoři SOHO [1]. Kometa se bude v zorném poli přístroje nacházet patrně do 15. ledna. Pro ty, kteří to nestihnou, uveřejňujeme obrázek pořízený 8. ledna 2002. Kometa 96P/Machholz je označena šipkou, Slunce je zakryto stínítkem a naznačeno bílým kroužkem ve středu obrázku, velká jasná tečka vpravo od Slunce je planeta Venuše (-4mag).
Sliboval jsem však dva kousky. Tím druhým je kometa C/2000 WM1 (LINEAR), která vzbudila rozruch na konci loňského roku. Nejdříve se již začátkem roku 2001 postarala o diskuse týkající se možností předpovídání jasností tak nevyzpytatelných těles, aby nám (méně zasvěceným) posléze během roku udělila hned několik lekcí ve víře v předpovědi. Původní poobjevové odhady se totiž pohybovaly ve velmi optimistickém rozmezí 2-4mag pro prosinec. Následné jarní korekce vykrystalizovaly ve tři možné modely s jasnostmi kolem 8mag, 10mag nebo 12mag pro stejné období. Zpřesnění na základě prvních vizuálních pozorování v létě vybralo jako nejpravděpodobnější prosincovou hodnotu 7-8mag, a tak pro mne bylo velkým překvapením, když jsem si 10. prosince přečetl nejnovější pozorování 5,3mag s lakonickou poznámkou "naked eye" čili viditelná pouhým okem. No, astronom profesionál, aby se v tom vyznal.
V současnosti je kometa pozorovatelná pouze na jižní obloze a dosahuje hvězdné velikosti kolem 6mag, což je na hranici viditelnosti pouhým okem. Ze severní polokoule bude opět pozorovatelná teprve koncem února ráno (5h SEČ) velmi nízko nad východním obzorem v souhvězdí Střelce. Ve stejné oblasti se bude nacházet také dříve jmenovaná 96P/Machholz (o 12° výše).
To vše je však ještě poměrně daleko. K současné ozdobě jižní oblohy jménem C/2000 WM1 (LINEAR) se tedy vrátíme v některém z následujících dílů. Takřka v reálném čase lze však její vývoj sledovat například prostřednictvím odkazů ze stránek jako Spaceweather.com [3] nebo www.aerith.com [4] . Pro úplnost bych ještě rád doplnil, že několik těles se pohybuje na hranici 12mag. Fajnšmekry odkazuji na stránku cfa [5] organizace International Comet Quarterly patřící pod Mezinárodní astronomickou unii (iau).
Přeji jasné počasí, křišťálově čistou oblohu, málo rušivé osvětlení a hodně štěstí při pozorování.