Pro všechny zájemce o komety přinášíme aktuální informace o tělesech viditelných ze střední Evropy v únoru roku 2003.
|
Obr. 1: Kometa (Kudo-Fujikawa) na snímku koronografu kosmické sluneční observatoře SOHO. [1] |
|
Obr. 2: Fotografie komety C/2002 V1 NEAT, kterou pořídili členové AK3 při hvězdárně Vsetín - M.Trlica a O. Volčík. [2] |
|
Obr. 3: Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 NEAT. Znázorněn je její pohyb v období 1.2. - 20.2. 2003. Dráha na mapě je dělena v intervalu 4h. Výrazně naznačena je poloha Slunce 20.1. POZOR - přítomnost Slunce je na mapce zvýrazněna záměrně velkým žlutým kruhem, jeho reálnou velikost na obloze však zachycuje pouze červený kroužek uprostřed. [3] |
Začneme však ohlédnutím za pěknou kometou C/2002 X5 (Kudo-Fujikava), která je od poloviny ledna prakticky nepozorovatelná díky těsnému přiblížení ke Slunci. Při průchodu periheliem 28. ledna byla tělesa od sebe vzdálena jen 0,18 AU a postavení Země ve sluneční soustavě promítlo kometu do úhlové vzdálenosti pouhých 1,5° od Slunce. X5 (Kudo-Fujikava) navíc přechází na jižní oblohu, kde bude v únoru ke spatření jako objekt kolem +2 mag. Je tedy výrazně slabší oproti původním předpokladům a její jasnost bude navíc poměrně rychle klesat.
Pro nás není bez zajímavosti, že díky malé úhlové vzdálenosti Slunce a C/2002 X5 Kudo-Fujikava bylo možné kometu spatřit na snímcích pořízených koronografem kosmické sluneční observatoře SOHO (obr.1). Další fotografie jsou ke shlédnutí na stránce [4], přičemž je třeba vyhledat archivní data z 27. či 28. ledna.
Hitem letošní zimy je však jiná vlasatice - C/2002 V1 NEAT. Přes poslední pozorování, která naznačují, že kometa zjasňuje mnohem pomaleji než na začátku ledna, je V1 NEAT v současnosti viditelná pouhým okem jako objekt +5,5 mag v souhvězdí Ryb. Podmínky pro její sledování se však budou rapidně zhoršovat. Zatímco 1. února se kometa v 18h SEČ nachází 26° nad obzorem (40° od Slunce) a zapadá ve 20h 50m SEČ (4h po Slunci), již 10. února v 18h SEČ bude pouze 11° nad obzorem (22° od Slunce) a zapadne v 19h 20m (cca 2h po Slunci). To přibližně odpovídá podmínkám viditelnosti planety Merkur ve východní elongaci. Navíc se zdá, že kometa C/2002 V1 NEAT bude s planetou Merkur srovnatelná také co do jasnosti. Poslední odhady hovoří o hodnotě -2 mag v periheliu, což radikálně mění předpoklady o viditelnosti za bílého dne. Pokud kometa výrazně nezjasní, budeme mít poslední šanci na její spatření kolem 10. února.
Přesto všechno zůstaneme optimisty. Vzhledem velmi těsnému periheliu 0,09 AU se stále spekuluje o možném rozpadu komety V1 NEAT. Její jádro je sice podle aktuálních snímků v „dobré kondici“, ale v případě, že by k destrukci nakonec došlo, se můžeme dočkat ještě velmi zajímavých událostí. Neboť štěstí přeje připraveným, postoupíme v popisu pozorovatelnosti ještě o něco blíže přísluní, kterým kometa projde 18. února.
| | východ | západ | vzdálenost od Slunce |
15. února | | 6h 31m SEČ (50 minut před Sluncem) | 18h 02m SEČ (43 minut po Slunci) | cca 11° |
16. února | | 6h 32m SEČ (45 minut před Sluncem) | 17h 41m SEČ (20 minut po Slunci) | cca 9° |
17. února | | 6h 35m SEČ (39 minut před Sluncem) | zapadá dříve než Slunce | cca 7° |
18. února | | 6h 48m SEČ (27 minut před Sluncem) | zapadá dříve než Slunce | cca 6° |
19. února | | 7h 10m SEČ (3 minut před Sluncem) | zapadá dříve než Slunce | cca 6° |
Vše podstatné pro pozorování je znázorněno na vyhledávací mapce. Zakreslen je pohyb komety souhvězdími Ryb, Pegase a Vodnáře v období 1.2. - 20.2. 2003, přičemž dráha na mapě je dělena v intervalu 4h. Výrazně naznačena je poloha Slunce dne 20. ledna (začátkem února se Slunce nenachází zdaleka tak blízko kometě - viz. výše uvedená tabulka). Přítomnost Slunce je na mapce záměrně zvýrazněna velkým žlutým kruhem, jeho reálnou velikost na obloze však reprezentuje pouze červený kroužek uprostřed.
Vyhledání komety bude čím dál obtížnější. Důvodem je nedostatečně tmavá obloha, na které chybí „záměrné body“ v podobě jasných hvězd. Těm méně zkušeným tedy doporučuji. Chcete-li kometu začátkem února spatřit, vyhledejte asistenci pozorovatelů například na hvězdárně Vsetín.
Z dalších těles, která je možno spatřit na únorové obloze stojí za zmínku hned tři, i když ani jedno z nich nedosahuje jasnosti vyšší než +9 mag. Jednak je to kometa - stálice C/2001 RX14 LINEAR (+10 mag), která se nachází v maximu své jasnosti. Při použití většího dalekohledu lze spatřit poměrně hustý prachový ohon./P>
Druhou zajímavostí je nečekaně jasná (+10,5 mag) C/2002 HT50 LINEAR-NEAT. Za shlédnutí rozhodně stojí její nezvykle tvarovaný, krátký, zahnutý ohon (připomínající prachové struktury komety Hale - Bopp). Jeho původ je patrně spojen s rychlou rotací jádra.
Zapomenout bychom neměli také na kometu C/2002 Y1 Juels-Holvorcem (aktuálně kolem +9 mag) objevenou koncem prosince loňského roku. Během března by mohla dosáhnout +8 mag a stát se tak pozorovatelnou menšími dalekohledy. To je ale ještě poměrně daleko. O případných novinkách vás budu samozřejmě informovat.