Několik dní poté, co jsem v minulém díle našeho seriálu odsoudil letošní červenec jako nezajímavý, pokud jde o vizuálně dosažitelné komety, stalo se pár pozoruhodných událostí, o kterých byste určitě měli vědět. Kometa C/2002 C1 Ikeya-Zhang dostala v průběhu července definitivní označení periodické komety 153P/Ikeya-Zhang. Důvodem pro udělení konečného čísla jsou čtyři pozitivně identifikované návraty v letech 877, 1273, 1661 a 2002. Kometa je stále pozorovatelná v souhvězdí Vah. Je však velmi difúzní a její jasnost se pohybuje kolem 11 mag, což je poněkud nad rámec těchto článků.
|
Obr. 1: Kometa C/2002 O4 Hoenig na fotografii pořízené 31.července členy AK3 při hvězdárně Vsetín. |
|
Obr. 2: Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 O6 pro období 10. - 30. srpna. Kometa prochází souhvězdím Blíženců do souhvězdí Rysa. Kometa je pohodlně pozorovatelná malým triedrem nad severovýchodním obzorem kolem 3h 30min ráno. |
Daleko zajímavější je kometa C/2002 O4 objevená 22. července Sebastianem F. Hönigem z Heidelbergu v Německu. V noci z 21. na 22. července nalezl svým dalekohledem typu Schmidt-Cassegrain o průměru 254 mm těleso kometárního vzhledu s jasností 12 mag a průměrem komy 2´. Poté bylo těleso na pět dní ztraceno v důsledku špatných pozorovacích podmínek v okolí úplňku. Znovu je na základě Hönigovy předpovědi objevil Ken-ichi Kadota z Japonska 27. července. Kometa dostala označení C/2002 O4 Hoenig a stala se první Němcem vizuálně objevenou kometou v Německu od roku 1946 (spoluobjevitelem komety C/1946 K1 Pajdusakova-Rotbart-Weber byl Anton Weber z Berlína).
Ze Vsetína byla C/2002 O4 poprvé pozorována 31. července jako objekt s jasností asi 10 mag a průměrem komy kolem 5´. V současnosti je možné kometu spatřit v souhvězdí Kefea jako objekt 9 mag. Je tedy pozorovatelná i menšími dalekohledy nebo většími triedry. Kometa stále zjasňuje, přičemž maxima kolem 8 mag by měla dosáhnout v druhé polovině září. Periheliem, tedy nejblíže ke Slunci, projde začátkem října. Pro zbytek srpna uveřejňujeme vyhledávací mapku a efemeridu podle ICQ [1], kde jsou uvedeny rovníkové souřadnice pro jednotlivé dny. Delta je vzdálenost od Země a r od Slunce, Elongace je úhlová vzdálenost od Slunce na obloze.
Datum R. A. Deklinace Delta r Elongace 2002 08 10 22 17.93 +68 32.0 0.651 1.252 95.1 2002 08 11 22 05.0 +70 36.1 0.650 1.239 93.7 2002 08 12 21 49.1 +72 35.2 0.651 1.226 92.2 2002 08 13 21 29.4 +74 27.4 0.653 1.212 90.8 2002 08 14 21 05.0 +76 10.0 0.655 1.199 89.2 2002 08 15 20 34.6 +77 39.8 0.659 1.186 87.7 2002 08 16 19 57.5 +78 52.5 0.664 1.173 86.2 2002 08 17 19 13.6 +79 43.4 0.669 1.160 84.6 2002 08 18 18 25.1 +80 08.3 0.675 1.147 83.1 2002 08 19 17 35.9 +80 06.0 0.682 1.134 81.6 2002 08 20 16 50.2 +79 38.3 0.690 1.122 80.0 2002 08 21 16 10.8 +78 50.4 0.698 1.109 78.5 2002 08 22 15 38.2 +77 47.6 0.707 1.096 77.0 2002 08 23 15 11.9 +76 35.0 0.717 1.084 75.5 2002 08 24 14 50.6 +75 16.2 0.727 1.072 74.1 2002 08 25 14 33.5 +73 54.0 0.738 1.059 72.7 2002 08 26 14 19.4 +72 30.1 0.750 1.047 71.3 2002 08 27 14 07.7 +71 05.7 0.761 1.035 69.9 2002 08 28 13 57.96 +69 41.8 0.774 1.023 68.5 2002 08 29 13 49.68 +68 18.8 0.786 1.012 67.2 2002 08 30 13 42.57 +66 57.2 0.799 1.000 65.9 2002 08 31 13 36.41 +65 37.2 0.813 0.989 64.7
Další nově identifikovanou kometou je těleso P/2002 O5 (NEAT) objevené 30.července pomocí automatického vyhledávacího programu NEAT. Těleso má však jasnost na hranici 17 mag, což je pro nás poněkud málo.
Mnohem nadějnější v tomto ohledu je kometa objevená na snímcích zařízeni SWAN umístěného na kosmické sluneční observatoři SOHO. Těleso s označením C/2002 O6 projde periheliem 9. září 2002. Jeho současná jasnost se pohybuje kolem 6,5 mag!, což je hranice viditelnosti pouhým okem. Nevýhodná je však pozice v oblasti zimního souhvězdí Orion. Kometa se rychle pohybuje směrem do Blíženců. Obě tato souhvězdí vycházejí teprve nad ránem, a pozorování komety C/2002 O6 tak bude poměrně obtížné. Pro zájemce uveřejňujeme vyhledávací mapku v období 10. až 30 srpna.
Z periodických komet je nadějná 46P/Wirtanen. Očekávané zjasnění před průchodem periheliem se dosud nedostavilo a kometa má aktuální jasnost kolem 13 mag. Pohybuje se však ze souhvězdí Býka do Blíženců, a její pozorovací podmínky jsou tedy stejně nevýhodné jako u již zmíněné C/2002 O6.
Velkým překvapením je také kometa 57P/du Toit-Neujmin- Delporte. Oproti očekávané 16 magnitudě je téměř čtyřicetkrát jasnější (tedy kolem 12 mag) a je tedy pozorovatelná většími amatérskými přístroji. Zjasnění je patrně důsledkem rozpadu jádra při minulém návratu v roce 1996, ale o tom jsem psal již v minulém díle.
Na závěr jednu radu z úst Sebastiana F. Höniga. Nemůžete-li spát za jasné noci, vezměte dalekohled a jděte pozorovat. Třeba objevíte kometu, tak jako Sebastian. Příběh objevu komety C/2002 O4 Hoenig si můžete přečíst jako speciální přílohu ke Kometám X. Originální anglická verze je dostupná na osobní stránce Sebastiana F. Höniga
Pokud jde o další tělesa, byly hojné první měsíce roku 2002 vystřídány měsíci na komety chudými. Žádná z dalších asi deseti komet jasnějších než 14 mag se pravděpodobně vůbec nepřehoupne přes hranici 10 mag, a zůstanou tak pro amatérské přístroje nedostupné. Přesto přeji všem pozorovatelům hodně jasných letních nocí.