Po krátké odmlce se opět setkáváme u dalšího dílu seriálu o kometách. Tentokrát bude pravděpodobně naposledy objektem našeho zájmu kometa C/2002 C1 Ikeya-Zhang. Tato bezesporu nejzajímavější kometa posledních pěti let pomalu slábne a je tedy čas na malou rekapitulaci toho, co jsme dosud viděli. K tomu nám poslouží jednak několik fotografií pořízených známými rakouskými pozorovateli Michaelem Jägerem a Geraldem Rhemannem a také křivka odhadů jasnosti a průměru komy sestavená na základě pozorování z celého světa, která jsou shromažďována organizací International Comet Quarterly (ICQ). Originály fotografií je možné shlédnout na adrese
[1] a data jdou dostupná z
[2].
|
Obr. 1: Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang). [1] |
|
Obr. 2: Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang). [1] |
|
Obr. 3: Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang). [1] |
|
Obr. 4: Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang). [1] |
|
Obr. 5: Odhady jasnosti a průměru komy komety C/2002 C1 Ikeya-Zhang v průběhu minulých měsíců. Jasně patrné je jak maximum jasnosti v závěru března odpovídající průchodu periheliem, tak maximum průměru komy na začátku května související s přiblížením k Zemi koncem dubna. [2] |
Kometa C/2002 C1 Ikeya-Zhang byla objevena 1.února 2002 pozorovateli Kaorou Ikeyou a Daquingem Zhangem jako objekt s jasností kolem 9 mag, kondenzovanou komou (prachoplynnou obálkou jádra) a krátkým ohonem. Vzhled komety sedm dní po objevu je zdokumentován na fotografii číslo 1.
Na základě měření polohy byla velmi rychle stanovena přesná dráha, doba oběhu a čas průchodu přísluním neboli periheliem (bodem s nejmenší vzdáleností od Slunce). Již z prvních známých dráhových elementů bylo patrné, že trajektorie pohybu je velmi podobná kometám pozorovaným v letech 1532 a 1661.
Kometa prošla přísluním své dráhy 18.března ve vzdálenosti 0,51 AU (1 AU = 150 milionů km) od Slunce. V té době dosáhla nejvyšší pozorované jasnosti kolem 3,0 mag. Nejčastěji odhadovaná magnituda v tomto období byla 3,2.
Vývoj především plazmového ohonu komety Ikeya-Zhang v průběhu března a dubna je možno sledovat na druhé a třetí fotografii. Snímky byly pořízeny 11.března 2002 (tedy 7 dní před předpokládaným průchodem periheliem) respektive 13.dubna 2002 (tedy 26 dní po průchodu periheliem).
V době největšího přiblížení ke Slunci, kdy byla kometa nejaktivnější, začal také růst pozorovaný průměr komy. Důvodem pro tento fakt je, kromě již zmíněné aktivity, postupný pokles vzdálenosti mezi kometou a Zemí plynoucí z geometrie a ze vzájemného postavení drah. Maximální přiblížení nastalo 29.dubna a to na vzdálenost 0,41 AU. V tomto období byl také pozorován maximální průměr komy kolem 15’, což odpovídá polovině průměru Měsíce v úplňku. Vzhled komety 9.května zachycuje čtvrtá fotografie.
V současnosti kometa slábne a její jasnost se pohybuje na hranici 9 mag, tedy na úrovni odpovídající podmínkám při objevu. Spolu se slábnoucí aktivitou ve zvyšující se vzdálenosti od Slunce klesá jasnost i průměr komy.
Vývoj aktivity, popsaný na předchozích řádcích, lze sledovat také na přiloženém grafu 5, který zachycuje vizuální odhady i fotometrická měření jasnosti a průměru komy.
Na základě pečlivých měření polohy a výpočtů trvajících čtyři měsíce byla kometa C/2002 C1 Ikeya-Zhang identifikována jako pravděpodobný návrat tělesa C/1661 C1 Hevelius. V takovém případě by měla dobu oběhu 341 let a stala by se kometou s nejdelší periodou, která byla pozorována při více návratech.
Kometa C/2002 C1 Ikeya-Zhang je nyní pozorovatelná nad jižním obzorem jako objekt s jasností kolem 9 mag. Vzhledem je podobná stavu zachycenému na obraze 1. Můžete ji nalézt pomocí většího dalekohledu v souhvězdí Hada. Její deklinace pomalu klesá a kometa se tak přesouvá do souhvězdí Vah, kde se bude pohybovat v následujících dvou měsících.
Pokud jde o další tělesa, byly hojné první měsíce roku 2002 vystřídány měsíci na komety chudými. Žádná z dalších asi deseti komet jasnějších než 14 mag se pravděpodobně vůbec nepřehoupne přes hranici 10 mag, a zůstanou tak pro amatérské přístroje nedostupné. Přesto přeji všem pozorovatelům hodně jasných letních nocí.