Záhada chybějících slunečních skvrn – vyřešena?

Momentálně probíhající sluneční minimum je tak hluboké, že s podobným se setkáváme jen jednou za století. Skupiny skvrn jsou značně nedostatkovým zbožím už po více než dva roky. Sluneční fyzici však možná poprvé vědí, proč tomu tak je.

Obr č.1: Helioseizmická mapa slunečního nitra. Šikmé žlutočervené pásy sledují trasu slunečních tryskových proudění. Černé kontury pak popisují četnost výkytu slunečních skvrn. Vertikální osa obrázku představuje heliografickou šířku a vodorovná osa znázorňuje čas v letech. [1]

Na tiskové konferenci Americké astronomické společnosti v Boulderu (Colorado) odborníci oznámili, že trysková proudění v nitru našeho Slunce se přesouvají pomaleji, než je obvyklé, což má za následek současný deficit počtu slunečních skvrn.

Pomocí techniky nazývané helioseizmologie Rachel Howeová a Frank Hill (National Solar Observatory – NSO, [2] Tucson, Arizona) zjistili a sledovali tryskové proudění nacházející se v hloubce kolem 7 000 km pod (viditelným) slunečním „povrchem“. Podle nich Slunce každých jedenáct let vytváří nová trysková proudění v blízkosti svých pólů. Tato proudění poté pomalu migrují od pólů ke slunečnímu rovníku, a když přitom dosáhnou kritické šířky na 22. stupni, spustí se nový sluneční cyklus.

Howeová a Hill však zjistili, že proudění spjaté s nastávajícím slunečním cyklem nabralo při své cestě k rovníku zpoždění. Přesněji řečeno, zatímco proudění minulého cyklu urazilo 10 stupňů v šířce za dva roky, tomu novému trvalo o rok delší dobu urazit stejnou vzdálenost.

V současné době už tryskové proudění nového cyklu konečně dosahuje kritické šířky, a to by mělo pro následující měsíce a roky znamenat návrat sluneční aktivity.

„Je to vzrušující,“ říká Hill, „vidět, že jakmile toto loudavé proudění dosáhlo, s ročním spožděním, obvyklé aktivní šířky 22 stupňů, můžeme pozorovat, jak se konečně začínají objevovat nové skupiny slunečních skvrn.“

Současné sluneční minimum je natolik významné, že někteří vědci začali uvažovat, není-li to vstup do dlouhotrvající epizody bez slunečních skvrn, podobné, jako byla ta v 17. století, známá jako Maunderovo minimum. S novými poznatky, jež jsme si uvedli, již nejsou tyto úvahy namístě. Magnetické dynamo v nitru Slunce je stále v činnosti a chod slunečních cyklů není přerušen.

Vzhledem k tomu, že tato proudění leží v hloubi Slunce, není možné je pozorovat přímo. Proto Hill a Howeová využili při sledování jeho skrytých pohybů helioseizmologii. Pohyby hmot uvnitř Slunce vyvolávají tlakové vlny šířící se jeho nitrem. Tyto takzvané p-vlny (nebo také p-mody, kde p znamená tlak – v podstatě jde o „běžné“ zvukové vlnění) rozeznívají Slunce jako gigantický zvon. Studiem (míněno vizuálním) vibrací slunečního povrchu je možné stanovit, co se odehrává uvnitř. Podobnou techniku používají i geologové při zkoumání nitra naší vlastní planety.

Výzkumníci využili kombinaci dat ze dvou zdrojů – jednak z GONG a jednak ze SOHO. GONG je zkratka pro Global Oscillation Network Group, což je síť pozemních dalekohledů patřících NSO a sledujících sluneční vibrace z různých míst kolem světa. Patrně známější je druhá zkratka – SOHO – tedy Solar and Heliospheric Observatory, [3] což je družicová observatoř speciálně určená ke studiu Slunce.

„Je to důležitý objev,“ říká Dean Pesnell z NASA Goddard Space Flight Center. „Ukazuje, jakou vazbu má proudění uvnitř Slunce na vznik slunečních skvrn, a také, jak tato trysková proudění mohou ovlivnit načasování slunečního cyklu.“ Ovšem stále je ještě třeba se mnohému naučit.

„Tomu, jak trysková proudění konkrétně spouštějí proces tvorby skvrn, stále přesně nerozumíme,“ říká Pesnell, „a ani úplně nechápeme, jak vlastně samotná trysková proudění vznikají.“

Aby bylo možné vyřešit tyto i další nejasnosti, plánuje NASA v tomto roce vypustit sondu SDO (Solar Dynamics Observatory). SDO je vybavena pokročilými senzory pro provádění helioseizmologických studií a měla by nám umožnit prozkoumat sluneční nitro lépe, než kdykoliv předtím.

Nepřetržité sledování a výzkum slunečních tryskových proudění by mělo odborníkům napomoci dokázat něco dosud neslýchaného – být schopni přesně předpovědět průběh slunečního cyklu. Něco takového si nenechejte ujít!

Sepsáno volně podle [1].