Dobrý den. Po dlouhé odmlce zapříčiněné především nedostatkem jasných komet na letní obloze jsem se rozhodl v předstihu upozornit všechny zájemce o komety na několik lahůdek, které si pro nás příroda připravila na zbývající část roku 2003. Podzim totiž bude ve znamení fáze zjasňování hned několika vlasatic a vše vyvrcholí návratem periodické komety 2P/Encke.
|
Obr. 1: Vyhledávací mapka pro kometu 2P/Encke v období 1. listopadu až 5. prosince 2003. Kometa prochází souhvězdími Andromedy (And), Ještěrky (Lac), Labutě (Cyg), Lištičky (Vul) a okrajovými částmi Šípu (Sge), Orla (Aql), Hadonoše (Oph) a Hada (Ser). Poloha komety je vyznačena vždy pro půlnoc každého dne. Zorné pole mapy je 65°. Západ je v pravém dolním rohu. Postavení souhvězdí na mapce odpovídá 15. listopadu v 20 h SELČ. [1] |
Začněme však od začátku. V tomto okamžiku, tedy v září 2003, není od nás pozorovatelná žádná kometa jasnější +12 mag. Přesto lze na severní i jižní obloze nalézt několik zajímavých objektů. Snad největším překvapením je periodická kometa 66P/du Toit, která dosáhla naprosto nečekaně jasnosti kolem +12,5 mag a zaznamenala tak nejjasnější zdokumentovaný návrat v historii. Z České republiky je však nepozorovatelná. Taktéž na jihu (v deklinaci kolem -60°) pomalu zjasňuje očekávaná "Velká kometa roku 2004" - C/2001 Q4 (NEAT). Podle posledních předpokladů by začátkem prosince měla překročit magickou hranici jasnosti +10 mag. Pozorovatelnou ze severní polokoule se však stane teprve začátkem května příštího roku, tedy asi 15 dní před průchodem periheliem, a v té době by již měla dosahovat jasnosti kolem +2 mag!!! No uvidíme, v budoucnu jí určitě věnujeme samostatný článek.
Severní obloha má však také v rukávu nejedno eso. S tím, jak se nad obzor pomalu dostávají zimní souhvězdí, stávají se nad ránem pozorovatelnými hned dvě velmi zajímavé komety, od nichž lze v budoucnu ledacos očekávat. Tou nejjasnější je v současnosti kometa C/2001 HT50 (LINEAR-NEAT), která nás s takřka neměnnou magnitudou v rozmezí +12 až +13 mag doprovází již několik let. Dalšího z několika maxim, tentokrát dokonce na hranici +11 mag, by měla dosáhnout v průběhu října. V té době bude ve velmi výhodné pozici pro pozorování v souhvězdí Býka. Druhou velkou kometou příštího roku by pak mohla být C/2002 T7 (LINEAR), v současnosti na obloze vzdálená jen asi 15° od poslední zmíněné HT50. Aktuální jasnost kolem +12 mag není nijak oslnivá, ale v průběhu příštích měsíců by se měla zvyšovat. Přes +10 mag se T7 (LINEAR) přehoupne snad již začátkem listopadu a stane se pozorovatelnou triedry. Maxima kolem +1 mag!!! pak dosáhne v průběhu května 2004, aby v červenci definitivně zmizela na jižní obloze. Podmínky její viditelnosti budou v příštích třech měsících obdobné jako v případě HT50, tedy poměrně příznivé. O této kometě v budoucnu také ještě uslyšíme.
Velmi zajímavou by již v říjnu mohla být také krátkoperiodická kometa 2P/Encke. Byla poprvé objevena již v roce 1786 Pierrem Mechainem z Francie. Pouhých několik dní pozorování však nestačilo k určení její přesné dráhy. Podruhé spatřila tuto vlasatici Caroline Herschel(ová), slavná sestra ještě slavnějšího Williama Herschela, v roce 1795. Kometa byla tehdy pozorována téměř měsíc, a to i pouhým okem. Třetí objev té samé vlasatice spadá do roku 1805, kdy Francouz Jean Luis Pons pozoroval kometu, která jasem a velikostí na obloze připomínala galaxii M 31. V témž roce ji nezávisle objevili ještě další dva pozorovatelé, Johann Sigismund Huth a Alexis Bouvard. A konečně počtvrté byla vlasatice nalezena v roce 1818 a objevitelem se stal opět J. L. Pons. Při tomto návratu však byla velmi slabá.
Teprve o tři roky později, tedy v roce 1821, Johan Franz Encke publikoval svou práci, v níž předpověděl návrat komety z roku 1818 na rok 1822. Datum průchodu přísluním již tehdy určil s chybou pouhého dne. Následující průzkum vývoje dráhy jednoznačně stanovil, že se jedná o kometu spatřenou v minulosti již třikrát v letech 1786, 1795 a 1805. Vlasatice dostala definitivní označení 2P a jméno Encke po vědci, který spočetl dráhu a prokázal periodicitu, nikoliv po objeviteli. Stejně tomu je u komety 1P/Halley.
Přestože se odhady hvězdné velikosti komet dělají teprve od 19. století, pokoušeli se astronomové již dříve stanovit maximální jasnost jednotlivých vlasatic. Návrat, kdy 2P/Encke dosáhla nejvyšší dosud zaznamenané jasnosti (+4 mag), se uskutečnil v roce 1829. Během 20. století již nikdy takové hodnoty nedosáhla, většinou byla slabší +5 mag.
S krátkoperiodickou kometou dnes známou jako 2P/Encke je spojeno hned několik zajímavostí. První zvláštností je, že nebyly spolehlivě identifikovány její návraty hlouběji do minulosti, a to přesto, že se pohybuje po stabilní dráze s periodou oběhu jen 3,3 roku a v průběhu 19. století byla mnohokrát sledována i pouhým okem. S tím patrně souvisí druhá zajímavost. Jádro komety 2P/Encke je poměrně aktivní a unikající materiál způsobuje, že dráha tělesa je ovlivňována takzvanými negravitačními vlivy. (V podstatě jde o zákon zachování hybnosti v obdobné situaci jako při výstřelu z pušky. Odletí-li z hlavně projektil, je puška nucena se pohybovat opačným směrem. Stejně u komety, uniká-li materiál výrazněji jedním směrem, žene jádro na opačnou stranu jako raketový motor.) Toto působení vede k pomalému zkracování periody oběhu o zhruba 2,7 hodiny na každý průchod periheliem. Další zvláštností je pravidelné těsné přibližování k planetě Merkur. Této vlastnosti drah obou těles bylo v minulosti využito pro určení hmotnosti Merkuru. Pro pozorovatele na Zemi je však nejzajímavější vývojová souvislost komety 2P/Encke se známým mohutným komplexem meteorických rojů - Tauridami.
Při tomto již 58. sledovaném návratu, projde krátkoperiodická kometa 2P/Encke přísluním 29. prosince 2003. Z území České republiky bude však pozorovatelná jen do 5. prosince, kdy se ztratí ve večerním soumraku. Během měsíce září by se měla pohybovat na úrovni jasnosti kolem +15 mag a bude procházet souhvězdím Trojúhelníku. V říjnu, v souhvězdí Andromedy, by měla zjasňovat až na +10 mag a navíc bude ve velmi výhodné poloze pro pozorování až 85° nad obzorem. Dne 26. října se na obloze přiblíží ke známé galaxii M 31 na vzdálenost kolem 2°. V listopadu 2P/Encke rychle prolétne souhvězdími Ještěrky, Labutě, Lištičky a Hadonoše. Její jasnost by měla stále růst až na +8 mag. Dne 17. listopadu kometa projde nejblíže Zemi, a to ve vzdálenosti 0,261 AU. Podmínky pozorovatelnosti se však budou výrazně zhoršovat. Začátkem prosince pak budeme mít asi poslední možnost ji spařit večer nízko nad západním obzorem v úhlové vzdálenosti jen asi 30° od Slunce.
Pro období dobré viditelnosti, kdy bude kometa pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, uveřejňujeme vyhledávací mapku. Jelikož se jedná o nejsledovanější periodickou kometu, je pravděpodobné, že skutečný vývoj jasnosti 2P/Encke bude poměrně přesně odpovídat výše popsanému. Máme se opravdu na co těšit.