Seminář ve slovenské Rudine

Ve dnech 22. až 24. září 2006 jsem měl možnost se zúčastnit semináře „Zákryty, zatmění a meziplanetární hmota“, který se uskutečnil jako součást příhraničního projektu s názvem „Přes hvězdy ke spolupráci a poznání“, který organizují hvězdárny ve Valašském Meziříčí a Kysuckom Novom mestě. Setkání se uskutečnilo v příjemném prostředí Penzionu Šport v Rudine, nedaleko Kysuckého Nového Mesta, a zúčastnilo se jej na 40 pracovníků hvězdáren i dalších zájemců o astronomii z Čech a Slovenska. Na programu byla nejen celá řada přednášek věnovaných současné astronomii na malých hvězdárnách či v amatérských podmínkách, ale také výlet do okolí nebo večerní pozorování objektů noční oblohy přenosnými dalekohledy.

Obr. 1: Kopcovité okolí spothotelu v Rudine.

Obr. 2: Pohled do přednáškového sálu. Více snímků naleznete ve fotoglerii

V rámci semináře odeznělo mnoho zajímavých příspěvků. Jaroslav Gerboš shrnul základní typy úkazů typu zákryt – zatmění a nastínil metodiku jejich pozorování. Jeho prezentaci doplnil Karel Halíř pozvánkou na „Zákrytářský rok 2007“, během kterého bude pozorovatelná řada zajímavých úkazů – pokračuje série zákrytů Plejád Měsícem, nastane řada zákrytů planet Měsícem pozorovatelných i od nás, v předpovědích nalezneme několik nadějných zákrytů poměrně jasných hvězd planetkami, nastává vhodné období k pozorování vzájemných úkazů měsíců planety Uran atd. V této souvislosti také upozornil všechny přítomné na možné problémy, které mohou nastat při pozorování v terénu, a se kterými se každý pozorovatel dříve nebo později určitě potká (technické nedostatky, zapomenuté vybavení, zájem veřejnost, úřadů nebo dokonce policie, …).

Páteční večerní pozorování přenosnými dalekohledy bylo takřka adrenalinovou vložkou. Poté, co jsme měli možnost na vlastní oči spatřit v činnosti tu nejhorší modifikaci osvětlovacích těles pouličních lamp v těsném okolí hotelu, rozhodli jsme se dalekohledy přenést na nějaké méně světelně znečištěné místo. Vydali jsme se tedy na louku nad hotel, kde jsme mezi spícími kravami a pod dohledem hlídacího psa rozbalili naše provizorní pozorovací stanoviště. Podmínky nebyly ani zde ideální, každý z účastníků se mohl přesvědčit, kolik neplechy dokáže natropit několik špatně navržených světel. Jejich naprostá neefektivita se projevila na zpáteční cestě, když jsme klopýtali z kopce po polní cestě zespodu oslněni ničím nestíněnými výbojkami na tyčích před hotelem.

Z pohledu zájemce o meziplanetární hmotu byly zajímavé především sobotní příspěvky Juraje Totha z Astronomického ústavu v Modre, který se ve své prezentaci věnoval planetkám a jejich pozorování, a Jana Mánka, který shrnul krátkou historii a nadějnou budoucnost pozorování zákrytů hvězd planetkami v příspěvku „Předpovědi úkazů, zákryty planetkami, informace s posledního ESOP“.

Naprosto unesen jsem však byl prezentací, kterou za Slovenský Zväz Astronómov Amatérov (SZAA) přednesl Ivan Majchrovič. V příspěvku prezentoval výsledky týmu pozorovatelů (SZAA Solar Eclipse 2006 Team) získané na expedici za úplným zatměním Slunce do Turecka na jaře letošního roku. Hlavní roli zde však kromě Slunce hrálo zapůjčené záznamové zařízení použité takřka při všech prováděných experimentech – CCD kamera slovenské firmy SoftHard Technology – Astropix 1.4. Kamera je vybavena čipem o velikosti 10.2 x 8.3 mm a nejmodernější technologií přenosu dat FireWire, která umožňuje velmi rychlé vyčítání obrazu, získaného v expozičních režimech od 0,001 s až po 60 s. (V plném rozlišení 1376x1038 je možné provádět 12,5 jednotlivých expozic za 1 s – vyčítání 20 Mpix/s.) Ale zpět k expedici SZAA. V rámci experimentů bylo při zatmění získáno přes 40 GB dat o vzhledu a procesech ve sluneční koroně (převážně kamerou Astropix). Získané snímky s vysokým rozlišením by měly projít zpracováním obrazu v podání pana Miloslava Druckmülera (po malé modifikaci software), což asi bude opět stát za podívání, podobně jako jeho vlastní snímky korony, které po zatmění oběhly svět. Vzhledem k nastíněné univerzálnosti je kamera Astropix „předurčena“ k uplatnění na hvězdárnách, kde může sloužit k mnoha různým účelům od fotografování Slunce, přes snímání deep sky objektů až po přenosy nejrůznějších úkazů do přednáškového sálu v reálném čase pro účely popularizace. (To ani nemluvím o kometách, snímky 73P byly perfektní.) Jedinou vadou na kráse je (jak už to bývá) cena, která se pohybuje kolem 100 000 Kč. K navštívení doporučuji stránky SZZA či výrobce SoftHard Technology.

Kromě již zmíněných příspěvků odezněly také prezentace „Pozorovanie Slnka – CCD a iné“ Pavola Rápavého, která dokumentovala současné možnosti pozorování projevů sluneční aktivity. Dále Ladislav Hric z AU-SAV seznámil přítomné s dlouhodobým programem pozorování vybraných proměnných hvězd v prezentaci „Ako sa rodí objav pri pozorovaní premenných hviezd“. Na prezentovaném programu se kromě profesionálů podílí také pracovníci několika malých hvězdáren na Slovensku i v Čechách a dále řada amatérských pozorovatelů. Úspěšnost takové spolupráce byla dokumentována na příkladu sledování, hvězdy YY Her, kdy se na základě získaných výsledků (světelné křivky) podařilo zpochybnit stávající model objektu. Zároveň byl navržen model nový, který byl spolu ostatními výsledky publikován v prestižní literatuře.

V rámci nedělního programu jsem přednesl asi hodinový příspěvek s názvem „CCD fotometrie komet – program pro astronomy amatéry“, který byl zaměřen na možnosti použití CCD techniky při pozorování komet. Kromě základních informací jsem přítomným přiblížil systém CCD fotometrie v oboru R, který jsem převzal od Kamila Hornocha a jež používám již od roku 2003 na Hvězdárně Vsetín. Na základě získaných výsledků pro vybrané jasnější komety jsem se pokusil demonstrovat některé výhody objektivního záznamu a zpětné analýzy získaného materiálu. Doufám, že úspěšně. V rámci části věnované publikaci výsledků pozorování komet jsem se krátce zmínil také o činnosti SMPH.

Na úplný závěr setkání byli přítomní informováni o připravovaném projektu „Pod společnou oblohou“, který by měl být věnován právě spolupráci na bázi pozorovaní proměnných hvězd a popularizaci tohoto odvětví mezi mládeží. Příspěvek přednesl manažer projektu Ladislav Šmelcer z hvězdárny ve Valašském Meziříčí.

Seminář ve slovenské Rudine se vydařil, dokonce nám přálo i počasí. Doufám, že podobné akce přitáhnou v budoucnu větší množství zájemců k poznávání světa kolem nás a vesmíru zvláště, a ukážou, že i malé hvězdárny jsou stále potřebnými zařízeními, kde se člověk může dovědět mnoho zajímavého a občas taky něco „objevit“.