Počasí na Valašsku v roce 2003

V průběhu počasí roku 2003 bylo zaznamenáno mnoho zajímavých extrémů a výrazných zvratů,celkově jeden z nejneobvyklejších za dobu pozorování jak ve Vsetíně, tak ve Valašském Meziříčí.

Obr. 1: Mohutný kumulonimbus (bouřkový oblak), který jsme mohli pozorovat 5. června 2003. Jádro bouře bylo patrně někde nad Javorníky.

Obr. 2: Stanice sledování čistoty ovzduší patřící Českému hydrometeorologickému ústavu v Ostravě, která je umístěna v areálu vsetínské hvězdárny.

Obr. 3: Graf denních amplitud teploty za únor 2003.

Paradoxně tento velmi suchý rok začal výraznými srážkami, kdy např. za 2. a 3. ledna napršel ve Vsetíně celoměsíční normál, tedy 49 mm, a mnohé oblasti Čech se již po páté od katastrofálního srpna 2002 potýkaly tentokrát se zimními povodněmi. Přitom jen den předtím byl ve Valašském Meziříčí mráz více než -15°C (3.1. +6°C). Následující dny teploty opět rychle klesly, takže již 9. ledna změřili tamtéž minimum roku – přes 20°C pod nulou. Další, i když ne tak výrazné, teplotní houpačky následovaly až do konce měsíce.

Únor byl nejmrazivějším měsícem roku (-4,7°C Vsetín, -4,3°C Valašské Meziříčí) a vyznačoval se nástupem extrémních rozdílů teplot mezi dnem a nocí, kdy teplotní amplituda dosahovala 14. a 25.2. ve Vsetíně až 19°C. Přitom se minimální teploty často blížily -20°C, což při nízké sněhové pokrývce vedlo k promrzání půdy do hloubky. Zároveň tento měsíc naznačil to, co se později ukázalo jako typické pro uplynulý rok, totiž neobvykle slunečné a suché počasí. Právě v únoru bylo dosaženo roční minimum měsíčních srážek. Pouze 6 mm změřených ve Valašském Meziříčí stejně jako 8 mm ve Vsetíně znamenají nejnižší únorové srážky od roku 1976.

Předjarní měsíc březen prohloubil srážkový deficit a především dosáhl ještě výraznější denní teplotní amplitudy, kdy mrazivá rána s teplotami až -10°C střídala jarní odpoledne s +10 až 15°C i více. Dne 24.3. byl na vsetínské hvězdárně zaznamenán rozdíl minima a maxima 23°C. Při neexistenci sněhové pokrývky tak bylo dokonáno téměř dokonalé vymrznutí zejména ozimů.

Duben přinesl další paradoxy, a to zejména rychlý přechod od zimního počasí rovnou do léta. Vždyť až do poloviny měsíce pravidelně mrzlo s minimem více než -10°C změřeným 9.4. To vše při nejvyšší sněhové vrstvě za celou zimu – 18 cm ve Vsetíně. Naopak na konci dubna již byly zaznamenány první letní dny, kdy 30.4. měli ve Valašském Meziříčí téměř 28°C.

Mimořádně teplé a slunečné počasí pokračovalo i v květnu. Vždyť první tropický den byl ve Vsetíně již 8.5., což je nový rekord – ještě nikdy zde nebyl první tropický den zaznamenán tak brzy. Červnem vyvrcholilo extrémně teplé a suché období. Extrémnost nebyla ani tak v nějakých závratně vysokých teplotách jako spíše v dlouhodobém souvislém trvání často tropických dnů a to při praktické neexistenci vydatnějších srážek. Červen se tak zapíše do historie dosavadního pozorování obou hvězdáren jako dosud nejteplejší první letní měsíc. Průměrná měsíční teplota 19,7°C ve Valašském Meziříčí, resp. 18,8°C ve Vsetíně je nový rekord s hodnotou o více než 3,5°C vyšší, než je dlouhodobý průměr. Současně s 16-ti milimetry srážek byl poměrně k průměru i nejsušším měsícem roku (16%). Třetí rekord byl zaznamenán v počtu hodin slunečního svitu. 317 hodin ve Valašském Meziříčí, resp. 298 hodin ve Vsetíně je pro tento měsíc hodnota dosud nezaznamená.

Červenec, aby nezůstal pozadu, začal hned první den tropickou teplotou 34,8°C shodnou pro obě města a toto byla zároveň nejvyšší hodnota za celý loňský rok. Tato teplota je také překonáním dosavadního absolutního rekordu vsetínské hvězdárny z roku 1992 o 0,3°C. Ještě tentýž den následovaly prudké bouřky s vysokými srážkami, které se během měsíce několikrát zopakovaly. Tím došlo k přerušení dlouhodobého sucha a vlastně ke zmírnění jeho celkových následků na úrodu zemědělců. V této souvislosti je třeba podotknout, že i díky vysoké hladině podzemních vod počátkem roku (po povodňovém roce 2002) nebyl dopad sucha na vegetaci tak katastrofální jako třeba na počátku 90-tých let či známém roce 1947. A tak například úroda ovoce byla nejen vcelku slušná, ale i vynikající kvality (třeba hroznové víno nejen na jižní Moravě). Nejvíce srážek napršelo ve Valašském Meziříčí, kdy 155 mm je 143% měsíčního normálu. Byl to důsledek níží obnovujících se nad Slovenskem a na rozdíl od zbytku republiky bylo Valašsko jedním z mála vlhčích míst, kde v té době rostly i houby.

Druhý vrchol léta nastal v srpnu. Dne 13.8. byly na většině území dosaženy mimořádně vysoké teploty, např. na jižní Moravě byl teplotou 39°C pokořen dosavadní moravský rekord. Obě zmiňovaná města ten den shodně hlásila 34,2°C. Zároveň byly opět změřeny žalostně nízké srážky podobně jako v červnu. Vsetínských 15,5 mm je současně dosud nejnižší srpnová hodnota srážek od roku 1931. Podobně sluneční svit 307 hodin je dosud nejvyšší hodnota vsetínské hvězdárny. Valašskomeziříčským chybělo k překonání rekordu 329 hodin z roku 1995 jen velmi málo.

Ještě i září se blýsklo mnoha slunečnými a teplými dny, např. v období 18. až 23.9. trvaly letní dny s teplotou blížící se 30°C. Ta nakonec byla pokořena 20. září ve Valašském Meziříčí hodnotou 30,5°C, což je další z mnoha loňských rekordů, totiž dosud nejvyšší zaznamenanou zářijovou teplotou. Přesto se tento měsíc již vyskytly i dosti studené dny s prvními podzimními mrazíky. Opětovné prohloubení sucha se projevilo i na spodních vodách. Právě v tomto měsíci byly dosaženy minimální průtoky v řekách, které se stávaly spíše malými potůčky.

Teprve říjen ukončil trvale nadnormální teploty od května toho roku. Průměrná měsíční teplota byla o 3°C nižší než dlouhodobý normál, čímž byl téměř vyrovnán nejstudenější říjen v pozorování obou hvězdáren z roku 1974. Zároveň napršelo poměrně hodně srážek, např. ve Vsetíně činil úhrn 172% normálu. Ve druhé polovině měsíce se již běžně vyskytovaly mrazy pod -5°C. Předposlední měsíc překmitl opět do teplejšího a suššího počasí. Výraznější vpády studeného vzduchu s prvním sněhem nastávající zimy se objevily až v prosinci. I když byly vánoce mrazivé, sněhu bylo jen pomálu, někde nebyl vůbec. A tak snad jen mírně vyšší srážky mohly pozvolna snižovat deficit vytvořený za celý rok.

Co bylo na loňském roce zajímavé je kombinace vysokých teplot, mimořádného slunečního svitu a často velmi nízkých srážek. Z těchto tří prvků byl rekordní právě jen sluneční svit. Celkem 2042 hodin naměřených ve Vsetíně podobně jako nepatrně nižší hodnota z valašskomeziříčské hvězdárny je údaj vysoce překonávající dosud zaznamenané roční součty. Nejbližší druhá nejvyšší hodnota je z Valašského Meziříčí z roku 1982 – 1785 hodin. Další extrém padl v počtu letních dní. Ve Vsetíně bylo dnů s teplotou nad 25°C celkem 79 (tj. o 18! dnů více proti dosavadnímu rekordu roku 2002), ve Valašském Meziříčí 74 (tj. o 10 dnů více proti roku 1992). Počet tropických dnů byl ve Vsetíně překonán o jeden den oproti 22 dnům s teplotou nad 30°C v roce 1992. Právě tyto hodnoty nám ukazují další mimořádnost loňského roku, totiž trvání vysokých teplot. Jak je patrno z průměrných měsíčních teplot zmíněných výše, nebylo dosaženo nových extrémů. Co bylo neobvyklé, je však souběh mimořádně nadnormálních hodnot právě během letních měsíců. Podle pražské Klementinské řady bylo loňské léto právě nejteplejší od začátku pozorování, to je od roku 1775. A to už stojí za povšimnutí. Ať už budeme spekulovat o vlivu skleníkových plynů či přirozené oscilaci v klimatu naší matičky Země, v posledním desetiletí nápadně často posunujeme rekordy denních maxim, měsíčních či ročních teplotních průměrů právě směrem nahoru.