Je obvyklé, že každý rok pozorujeme na obloze jednu až dvě komety, které jsou během svého průletu vnitřní částí sluneční soustavy dostatečně aktivní na to, aby byly vidět pomocí triedru nebo menšího dalekohledu. Komety, jejichž jasnost je tak vysoká, že jsou viditelné pouhým neozbrojeným okem, tvoří v podstatě vzácnou výjimku. Takové exempláře bychom spočítali na prstech jediné ruky během celého desetiletí.
|
Obr. 1: Světelná křivka komety C/2001 A2 (LINEAR). Na svislé ose je hvězdná velikost v magnitudách . Na vodorovné ose je vynesen čas. Daty jsou označeny události, o kterých hovořím v článku. Poslední údaje o magnitudě jsou ze srpna 2001. Křivka byla převzata ze stránky [2]. |
Může se však stát, že některá z komet z prvně jmenované skupiny zjasní (v podstatě neočekávaně) a dosáhne takové hvězdné velikosti, že člověk, který chce "vlasatici" spatřit, nepotřebuje pro její pozorování žádný přístroj kromě vlastního zraku. (Tou vlasaticí míním samozřejmě kometu, neboť spatřit "vlasatici" toho jiného druhu pouze dvakrát do roka by neodvratně vedlo k holému šílenství. U komet se to samozřejmě dá vydržet.)
Takovým v podstatě neočekávaným úkazem byla letos kometa C/2001 A2 (LINEAR). Ta byla totiž pozorována jako naprosto průměrný objekt až do konce března. Některé předpovědi hovořily sice již dříve o viditelnosti pouhým okem, ale všichni známe "předpovědi". To, že se kometa A2 LINEAR vyhoupla z průměru, zapříčinila událost ze začátku dubna 2001. Tehdy došlo k rozpadu jejího jádra na tři menší kusy a k téměř okamžitému zjasnění o takřka 3 magnitudy. Kometa tak v maximu (v polovině června) dosáhla velmi pěkné třetí hvězdné velikosti (3 mag) a stala se tak atrakcí pro obyvatele jižní polokoule.
Tato událost však měla dobré důsledky i pro nás. Poté, co se kometa počátkem července vyhoupla výše na severní oblohu, stále ještě zářila jako objekt páté hvězdné velikosti (5 mag). Samozřejmě postupně slábla. Na 12. července si však připravila ještě jedno překvapení, tentokrát především pro obyvatele severní polokoule. Rozdělila se totiž na nynějších šest až sedm větších úlomků a tím pádem opět zjasnila. Sice jen na několik dní, ale to stačilo k tomu, aby byla 13. července pozorovatelná pouhým okem i z více osvětlených míst (tedy okrajových částí měst) České republiky. Dosáhla tehdy asi 4,5 mag.
Rozpad jádra se však výrazně podepsal na rychlosti jejího slábnutí. 9. srpna se pohybovala na hranici osmé hvězdné velikosti (8 mag) a do konce srpna se pravděpodobně ztratí z vizuálního dosahu i dalekohledů o průměru objektivu kolem 140 mm.
Pokud jde o další komety, v průběhu srpna a září se žádná předběžně nedostane přes hranici 10 mag. Nemá tak smysl se o nich bavit v přílišných podrobnostech. Jednou z nadějí do příštích měsíců je periodická kometa 19P/Borrelly s předpokládaným maximem jasnosti kolem 9 mag v polovině října. Podle současné aktivity by to však mohlo být i o něco lepší (to je kolem 8 mag).
Plané jsou však pravděpodobně naděje spojované s kometou C/2000 WM1 (LINEAR). Původní "nejoptimističtější" předpovědi počítaly s desátou magnitudou (10 mag) v průběhu srpna, se čtvrtou (4 mag) v prosinci a třetí (3 mag) v lednu (to už ovšem na jižní obloze). Naplnění však došel méně optimistický model. Kometa je momentálně čtrnácté hvězdné velikosti (14 mag) a v maximu by se její jasnost mohla od optimistické předpovědi lišit až o šest "čísel". Dosáhne tedy asi 10 mag. Podrobnější informace o všech uvedených kometách (včetně jejich efemerid a dráhových elementů) najdete na internetové adrese [1].
Na závěr snad jen zmínku, že pro zájemce o komety hodlám tuto rubriku aktualizovat asi jednou za měsíc (pokud bude o čem psát). Všem přeji do budoucna spoustu "vlasatic" všeho druhu.