Klimatické klasifikace Vsetína

Klasifikace podnebí je důležitým úkolem klimatologie. Jde především o vymezení charakteristických typů podnebí, které by v sobě co nejobjektivněji shrnovaly významné shodné podnebné prvky v různých částech Země (Horník, 1982).

Obr. 1: Klimatické oblasti města Vsetína (Quitt, 1975 – upraveno Navrátil, 2011). Mapový podklad viz [8]

Klima určité oblasti je podle Tolasze (2007) výslednicí dlouhodobého působení radiačních poměrů, všeobecné cirkulace atmosféry, nadmořské výšky, tvaru terénu, jeho sklonu a orientace ke světovým stranám, schopnosti odrážet a pohlcovat záření. Podstatný vliv na tvorbě klimatu mají lidské zásahy, především při hodnocení podmínek ve městech. Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím ke vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky, případně k převládajícím typům atmosférické cirkulace. Klasifikací je velké množství a jejich konstrukce závisí na účelu použití.

V Česku patří mezi nejuznávanější Köppenova klasifikace, Klasifikace podnebí ČSR 1958 a Quittova klasifikace 1971. Quittova klasifikace je v Česku nejpoužívanější a nejčastěji prezentovanou klasifikací. Mezi další významné klasifikace patří například Alisovova klasifikace nebo klasifikace podle Atlasu podnebí 2007, která je ovšem pouze modifikací Quittovi klasifikace.

Z celosvětového pohledu leží Česko v mírném teplotním pásmu s rovnoměrným rozložením srážek během roku. Převládající cirkulační poměry ve střední Evropě a orografické poměry našeho území podmiňují klima Česka, kdy teplejší a sušší regiony jsou typické pro nížinné oblasti a chladnější regiony pro podhorské a horské oblasti (Tolasz, 2007).

Quittova klasifikace

Dle Quitta (1971) je podnebí Vsetína a okolí teplejší a sušší než v Moravskoslezských Beskydech. Projevuje se zde mírný srážkový stín za Hostýnskými vrchy a vyšší kontinentalita území. Jen jako vsuvku, když zde probíráme podnebí Vsetína, bych si dovolil zmínit v celku novou studii, ve které se Kyselý (2007) zmiňuje, že velký význam při utváření podnebí severovýchodní Moravy (tedy i oblasti Vsetína) má tlaková níže ve středomoří. Díky ní a orografii zde často proudí velmi teplý vzduch od jihu, doprovázený vyššími průměrnými a extrémní srážkovými úhrny a vyšší vlhkostí vzduchu.

Quittova klasifikace vychází z klimatických dat za časové období 1901–1950, publikovaných v Atlase podnebí ČSR 1958 (Vysoudil, 2006). Quitt (1971) v této práci rozděluje území Česka do 23 jednotek ve třech oblastech (teplá, mírně teplá a chladná). Převážná část Vsetína spadá do mírně teplé oblasti, podoblast MT2. Jasenice a Jasénka do chladné oblasti, podoblast CH7.

Klasifikace ze své podstaty neumožňuje jednoznačné srovnání změn výskytu či ploch klimatických okrsků. Tuto nevýhodu nemá upravená klasifikace – Atlas podnebí 2007, která přesně nepřebírá původní klasifikaci, ale zachovává její původní záměr a je jednoznačná. Je tudíž použitelná pro libovolné období a může být proto využita i pro sledování změn klimatu (Tolasz 2007).

Podle Tolasze (2007) se město Vsetín nachází v klimatické oblasti MT1, okolní hřbety spadají do oblasi MT7.

Tab.1: Charakteristika klimatických podoblastí podle Quitta 1971 a upravená klasifikace podle Altasu podnebí Česka 2007

Klimatická charakteristika	Quitt (1971)		Tolasz (2007)
	MT2	CH7	MT1	MT7*
Počet letních dní	20–30	10–30	20–30	30–40
Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více	140–160	120–140	120–140	140–160
Počet dní s mrazem	110–130	140–160	160–180	110–130
Počet ledových dní	40–50	50–60	40–50	40–50
Průměrná lednová teplota	-3– -4	-3– -4	-5– -6	-2– -3
Průměrná červencová teplota	16–17	15–16	15–16	16–17
Průměrná dubnová teplota	6–7	4–6	5–6	6–7
Průměrná říjnová teplota	6–7	6–7	6–7	7–8
Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více	120–130	120–130	120–130	100–120
Srážkový úhrn ve vegetačním období	450–500	500–600	500–600	400–450
Srážkový úhrn v zimním období	250–300	350–400	300–350	250–300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou	80–100	100–120	100–120	60–80
Počet zatažených dní	150–160	150–160	120–150	120–150
Počet jasných dní	40–50	40–50	40–50	40–50

*Charakteristika je vázána na hřbety hor kolem města

Vysoudil (2006) hodnotí letní den jako den, kdy maximální denní teplota byla vyšší než 25 °C. Mrazový den je takový, kdy minimální denní teplota klesne pod 0,0 °C. Během ledového dne nevystoupí maximální denní teplota nad 0,0 °C.

Köppenova klasifikace

Tato práce je v globálním měřítku nejuznávanější ze světových klasifikací. Mapa klimatických oblastí podle Köppena zařazuje Česko do kontextu světového klimatu. Jako základ jsou brány průměrné teploty nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce, průměrná roční teplota a průměrný měsíční a roční úhrn srážek. Vymezuje 5 hlavních klimatických pásem označených velkými písmeny A až E, v nichž se rozlišuje 11 typů a další podtypy.

Vsetín spadá do podtypu Cfb – podnebí listnatých lesů mírného pásma. Jedná se o mírně teplé podnebí se stejnoměrným rozložením srážek v průběhu roku. Čtyři a více měsíců mají průměrnou teplotu nad 10 °C (Horník, 1982).

Klasifikace B. P. Alisova

Věnuje zvýšenou pozornost cirkulačním faktorům podnebí. Jde především o tyto procesy v atmosféře: horizontální přenos teplých a chladných vzduchových hmot, jejich přeměnu vlivem zemského povrchu a cyklonální činnost. Alisov dělí podnebí do šesti zón.

Vsetín spadá do zóny mírného podnebí, kde převládají vzduchové hmoty mírných šířek. Území je ovlivňováno jednak působením mořského vzduchu, ale také působením kontinentálních vzduchových hmot. Zima je chladná a léto teplé. Úhrn srážek je výrazně menší než v Západní Evropě, ale vyšší než ve východní části Evropy, jejich maxima pozorujeme v létě (Horník, 1982).

Klasifikací je samozřejmě daleko víc, snažil jsem se zde podat pouze přehled těch nejzákladnějších, aby si každý čtenář dokázal představit, jaký je asi ve Vsetíně dlouhodobě průměrný chod meteorologických prvků.