Komety XX aneb "V prosinci..."

Obr. 1: Negativ CCD snímku pořízeného 4. listopadu na Hvězdárně Vsetín. Zachycena je centrální kondenzace komety 2P/Encke (označeno čarami). [1]

Obr. 2: Negativ snímku komety C/2002 T7 (LINEAR) pořízeného 2. prosince 2003 na Hvězdárně Vsetín pomocí CCD kamery SBIG ST7 a teleobjektivu MTO 8/500 (výřez). [2]

Obr. 3: Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 T7 (LINEAR) v období 10. až 20. prosince 2003. Poloha je zobrazena vždy pro půlnoc daného dne. Kometa přechází souhvězdím Trojúhelníku a je pozorovatelná malými dalekohledy jako pomalu se pohybující objekt o jasnosti kolem +9,5 mag. [3]

Přelomem v situaci kolem jasnosti komety 2P/Encke se stal 25. říjen, kdy na obloze procházela kolem známé galaxie M31. Tehdy mnozí fotografové pořídili nečekaně kvalitní snímky, na kterých nalezli rozsáhlý (až 10' v průměru) difúzní objekt takřka bez centrální kondenzace, který však byl mnohem jasnější, než vyplývalo z měření prováděných pomocí CCD kamer. Je sice známo, že mezi vizuálními odhady a CCD daty existuje jistý rozdíl, který v závislosti na stupni kondenzace dané komety může dosáhnout až 1 mag, ale tak výrazný nepoměr nikdo nečekal. V době, kdy byla provedena první úspěšná vizuální pozorování, odhadovali autoři jasnost komety na +10 mag a její průměr až na 10', zatímco CCD měření dávala stěží +14 mag (40x slabší) a průměr jen 0,5' (což je dvacetina).

Uvedená disproporce vznikla jednak díky použití teleskopů a CCD kamer s malým zorným polem, které tak vlastně udávaly pouze jas jádra nebo velmi malé (0,5') centrální kondenzace, a za druhé v důsledku přesvětlení Evropy parazitním světlem, které znemožňuje vizuální pozorování plošně velkých a slabých objektů dokud nezjasní výrazně nad úroveň uměle zvýšeného jasu pozadí. Měření absolutní jasnosti centrální kondenzace byla provedena také na Hvězdárně Vsetín. Výsledky ve tvaru [Měsíc: den: abs. jasnost, K - koma, O - ohon], jsou uvedeny v tabulce:

  Říjen:    07.87: +15.2 mag, K - 0.6'    18.84: +13.9 mag, K - 0.7'
  Listopad:    04.93: +13.2 mag, K - 0.8'    05.85: +13.9 mag, K - 0.6'    12.82: +14.2 mag, K - 0.6'  

Zatímco jasnost komety během listopadu výrazně stoupala, nebyl na CCD snímcích patrný prakticky žádný vývoj. 2P/Encke se postupně stala vizuálně pozorovatelnou i binary či triedry a takovou kometu lze již považovat za "jasnou". Její sledování však bylo velmi obtížné. Jakýkoliv zákal či náznak mlžného oparu, které jsou pro listopad na Vsetíně tak obvyklé, znamenal jasný neúspěch. Kometa tak byla ze vsetínské hvězdárny úspěšně vizuálně pozorována pouze několikrát kolem 20. listopadu. Její odhadovaná jasnost byla kolem +8 mag, ale výsledky z méně světelně znečištěných míst dávaly až +7 mag. Uvidíme, co přinese průchod periheliem 29. prosince 2003.

Druhou vlasaticí, která by již dnes neměla uniknout vaší pozornosti, je kometa C/2002 T7 (LINEAR). Ta byla objevena jako planetkový objekt 14. října roku 2002. V té době byla velmi slabá (jen o málo jasnější než +18 mag) a nacházela se daleko od Slunce i od Země. Kometární povaha objektu byla rozeznána již po týdnu, tedy 28. října 2002. Na základě prvních provedených měření se ihned začalo mluvit o tom, že její jádro je vlastně velmi aktivní na to, v jaké vzdálenosti od Slunce se nachází. Záhy bylo zjištěno, že pokud T7 (LINEAR) setrvá v nasazeném tempu zjasňování, mohla by v přísluní dosáhnout až +1 mag, což je srovnatelné s nejjasnějšími hvězdami na obloze. Taková vlasatice je ozdobou oblohy a bývá pozorovatelná pouhým okem i z míst se silným světelným znečištěním.

Kometa C/2002 T7 (LINEAR) však dlouhou dobu zjasňovala pomaleji, než se čekalo, a ještě koncem srpna roku 2003 se její magnituda pohybovala kolem +13 [Srpen: 25.03: +12.7 mag, K - 1.1'], tedy na hranici vizuální sledovatelnosti, a poměrně vážně se spekulovalo o tom, že asi nebude tou "velkou vlasaticí", za kterou byla původně považována. Všechno je ale jinak. Je totiž poměrně obvyklé, že fotometrické parametry komet plynoucí z pozorování a předpovídající jasnost se poměrně výrazně změní v okamžiku, kdy těleso dosáhne hranice asi +11 mag a kdy ve zpracovaných datech začnou převažovat vizuální odhady celkové jasnosti provedené pomocí poměrně malých přístrojů. Nejinak tomu je u C/2002 T7 (LINEAR).

Aktuální situace vypadá velmi optimisticky, kometa sice nedosáhne +1 mag, ale neměla by (podle současných předpokladů) být o mnoho slabší. Navíc se zdá, že její jádro je opravdu neobvykle aktivní a již dnes, zhruba 5 měsíců před průchodem periheliem, jeví ve větších přístrojích náznaky formujícího se strukturovaného ohonu s několika výtrysky. Na "konečný výsledek" si však budeme muset počkat do jara, komety jsou totiž tělesa nevyzpytatelná./P>

Nevýhodou pro obyvatele severní polokoule je poloha dráhy komety C/2002 T7 (LINEAR) ve sluneční soustavě, která způsobí, že vlasatice se pro nás stane takřka nepozorovatelnou již v průběhu března 2004, tedy více než měsíc před průchodem přísluním. Naposledy bude možné ji spatřit začátkem března večer. Poté se kometa koncem dubna ještě na chvíli objeví ráno nízko nad východním obzorem, aby nakonec definitivně zmizela v záři slunečních paprsků. Periheliem projde 23. dubna ve vzdálenosti 0,6 AU od Slunce.

Máte-li však chuť se na kometu podívat již dnes, není problém. Stačí vzít větší triedr či menší dalekohled a neměla by vám uniknout. V současné době totiž dosahuje jasnosti kolem +9,5 mag [Prosinec: 2.82: +9.7 mag, K - 1.5', O - 2'] a nachází se ve výhodné poloze k pozorování v souhvězdí Trojúhelníku. Je tedy viditelná takřka po celou noc. Pro období 10. až 20. prosince 2003 uveřejňujeme vyhledávací mapku. Nezbývá než si přát slušné počasí.