Okrajové novinky I

Rád bych čtenáře aktualit i bulletinu hvězdárny Vsetín ATHENA přivítal u prvního dílu nového seriálu s poněkud zvláštním názvem Okrajové novinky. O co se tedy jedná? Valná část článků zde se týká aktuálních událostí, které jsou takříkajíc v první linii zájmu médií nebo odborných periodik. Jako příklad uveďme třeba starty raketoplánů nebo z nedávné minulosti horké astronomické události typu dopadu kosmického tělesa na Jupiter [1]. V astronomii, kosmonautice a příbuzných oborech se však děje velké množství událostí, které zapadnou v informačním šumu nebo nejsou dostatečně „cool“, ačkoliv se často jedná o velmi zajímavé objevy a studie s potenciálně významnými dopady na naše znalosti světa kolem nás.

A právě na takovéto novinky bych se chtěl zaměřit v novém nepravidelném seriálu. Proč nepravidelném? Jednotlivé příspěvky nechci pojmout jako rozsáhlé rešerše, ale spíše kratší (jak kdy :-)) výtahy daných článků s odkazy na zdroje. Ale popravdě, opravdu zajímavých (podle mého názoru) článků není zase příliš mnoho, proto bude vždy chvíli trvat než dám výběr dohromady, proto ta nepravidelnost. Dosti tedy úvodu, pojďme se podívat na první várku.

Globální oteplování je bezpochyby jedním z nejdiskutovanějších a také nejkontroverznějších témat posledních let. Jak vědci tak laická veřejnost je rozdělena na dvě zásadně si odporující skupiny, jednak těch co odmítají, že by ke globálnímu oteplování docházelo, jednak na skupinu, která je o tomto jevu přesvědčena.

Ať je tomu tak či onak, jistá část odborníků se snaží vymyslet metody, jak by se tomuto jevu dalo zabránit nebo alespoň jej omezit. Kromě relativně známých metod jako je omezování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů jako například metanu je v poslední době diskutována možnost tyto emise komprimovat do podzemních přírodních kavit a zabránit tak jejich úniku do volné atmosféry. Nicméně existují i poněkud, řekněme, megalomanštější návrhy.

Na výročním zasedání Ecological Society of America byly projednávány možné důsledky tzv. geoinženýrství („geoengineering“). Hlavní náplní bylo diskutovat potenciální nežádoucí následky takovéhoto jednání [2]. Co to geoinženýrství je a o jaké následky se jedná si nejlépe ukážeme na několika příkladech.

Jedním z těchto globálních geoinženýrských postupů je vypouštění částic síry nebo jiných aerosolů do atmosféry, které by odrážely část slunečního záření zpět do vesmíru a ochlazovaly tak klima (například při erupcích sopek dochází k vyvržení velkého množství materiálu, např. Výbuch sopky Mt.Pinatubo v roce 1991 způsobil ochlazení o 0,5˚C). Simone Tilmes z National Center for Atmospheric Research nicméně namítá, že navzdory možnému globálnímu ochlazení může tento postup vést k významným změnám teplot a srážek v lokálním měřítku. Jeho simulace navíc naznačují, že by mohlo dojít ke zničení ozónové vrstvy.

Druhou takovou metodou je „hnojení“ oceánů železem, což by mělo zvýšit jejich schopnost absorpce atmosférického oxidu uhličitého tím, že by by došlo k nárůstu objemu fytoplanktonu, který by CO₂ lapal. Problematické na tomto postupu jsou dvě věci: za prvé by takto šlo z atmosféry odstranit jen malé množství člověkem produkovaného oxidu uhličitého, za druhé velké množství fytoplanktonu by spotřebovalo mnoho kyslíku a způsobilo tak vznik rozsáhlých mrtvých oblastí.

Celkově tak vyplývá, že podobné metody by mohly způsobit více škody než vyřešit problémů.

Když už je řeč o planetárním inženýrství, uveďme ještě jeden, dle mého soudu hodně megalomanský, návrh, respektive patenty [3]. Cílem těchto patentů není nic menšího než zastavit vznik hurikánů a jejich držitelem není nikdo jiný než Bill Gates (a další). Ve stručnosti by se jednalo o stovky plovoucích platforem složených z horní a spodní části, které by byly spojeny potrubím. Tímto potrubím by se čerpala studená voda na hladinu a teplá do chladných vrstev, čímž by došlo k ochlazení horních vrstev a ometení vniku hurikánů. Významné ohřátí spodních vrstev prý nehrozí díky vysoké tepelné kapacitě. O dopadech na mořský život se dá jen spekulovat.

Na Zemi zůstaňme ještě jedním příspěvkem, který se týká modelování klimatu. Vědci z NASA JPL (Jet Propulsion Laboratory) a MIT (Massachusetts Institute of Technology) zabývající se výzkumem zemského klimatu používají novou metodu projekce stěn krychle na kouli, což ve výsledku pokrývá povrch koule rovnoměrněji, než klasická zeměpisná síť. K výpočtům používají jedny z nejvýkonnějších superpočítačů na světě NAS (NASA Advancwed Supecomputers) v Ames Research Centre. Vědci věří, že interakce oceánu s atmosférou je klíčovým faktorem k pochopení klimatických změn. Za tímto účelem identifikovali 3 důležité oblasti výzkumu. První je stav oceánu, do této oblasti zahrnuli teplotu, salinitu, rychlost proudů a další. Do druhé oblasti spadá stav atmosféry, to jest teplota, vlhkost a struktura větrů. Poslední oblastí je biologická aktivita v oceánu. Cílem projektu ECCO2 (Estimating the Circulation and Climate of the Ocean, Phase II) je modelování mořských proudů a jejich změn, změny teplot, salinity a vznik a tání ledu v polárních oblastech. Více informací v článku [4].

Teď se přesuneme kousek dál, a to konkrétně na Mars. Vědci kolem projektu MER (Mars Exploration Vehicles) se začali zabývat tím, proč se prach usazený na solárních panelech tak neuvěřitelně lepí a drží. Již od dob vozítka Sojourner před více než deseti lety je v podezření statická elektřina, ale nikdo neuměl vysvětlit, kde se bere. Tým z Case Western Reserve University vedený Keithem Forwardem nyní našel odpověď [5]. Členové týmu experimentovali s havajským vulkanickým popelem (byl vybrán pro svou podobnost s marťanským pískem), který profukovali v uzavřené nádobě a tím se im ho podařilo nabít. Zároveň zjistili, že menší částice se nabíjejí záporně zatímco větší kladně. Ačkoliv se to může zdát nevýznamné, pro příští (možná) pilotovanou misi se jedná o zásadní objev.

Nakonec ještě ukázka toho, co všechno a kde všemožně může způsobit ekonomická recese. Čína ohlásila odklad startu svého prvního kosmického teleskopu v ceně 146,5 milionu dolarů, který je určen ke studiu černých děr, na rok 2012 z původního 2010. Více v [6].