Když jsme 12. srpna večer vyráželi, už jen ve třech lidech, pozorovat zbytkovou aktivitu meteorického roje Perseid, tušili jsme, že toho moc neuvidíme. Od západu totiž postupovala silná studená fronta a bylo jasné, že oblačnost dorazí ještě v první polovině noci. Navnaděni zážitkem z minulé noci jsme však přesto neodolali. Nakonec se nám nejenom podařilo napozorovat pár meteorů, ale stali jsme se svědky nádherné podívané – mohutné noční bouře.
|
Obr. 1: Snímek jednoho z blesků pořízený při bouři z 12. na 13. srpna 2004. Foto: Emil Březina |
Ten večer na našem oblíbeném pozorovacím stanovišti začínal celkem klidně. Poté, co se dostatečně setmělo, jsme začali pozorovat meteory. K našemu překvapení jich létalo ještě poměrně mnoho, takže jsme se nenudili. Naneštěstí se však již v průběhu prvního intervalu začala natahovat vysoká oblačnost a my jsme museli pozorování zkrátit. I tak se nám za 45 minut podařilo zaznamenat okolo 30 meteorů a pobyt na Ježůvce nás obohatil i o několik bolidů (bolid – velmi jasný meteor). Poté jsme beze spěchu sbalili věci a vydali se zpět na hvězdárnu, kam jsme bez potíží dorazili někdy kolem půlnoci.
Původně jsme měli v plánu jít vzápětí domů, pokusit se trochu dohnat spánkový deficit vzniklý právě pozorováním Perseid, ale internetové stránky ČHMÚ, ukazující obrovské množství bleskových výbojů blížících se k nám, nás přesvědčily, abychom (až na jednoho kolegu) zůstali na hvězdárně. Po zhruba dvouhodinovém čekání se nad západním obzorem pomaličku začalo blýskat – zprvu sotva znatelně – postupně však intenzita záblesků rostla a pak jsme uslyšeli první slabounké zahřmění.
Po chvíli bylo jasné, že chystané představení bude velkolepé. Obloha byla doslova v jednom ohni. Naše fotoaparáty byly v pohotovosti už nějakou chvíli, takže nic nebránilo tomu, pokusit se zachytit alespoň část tohoto divadla. Protože jsem měl v přístroji pouze dva snímky, došlo vzápětí na výměnu filmu, který jsem měl naštěstí po ruce. Značná část blesků však byla bohužel ukrytá v oblacích, takže na většině fotografií je vidět pouze přezářená obloha. To, že mezioblakové výboje opravdu převažovaly, potvrzuje i záznam z našeho počítače blesků, který zaznamenává právě pouze výboje mezi oblakem a zemí a během této bouře jich zaregistroval jen 65. Pro nás samotné to však byla nezapomenutelná podívaná. Blýskalo se nepřetržitě na všech stranách a my ani nestačili otáčet hlavu. Do toho všeho ještě neustále hřmělo a pršelo.
Bouře trvala poměrně dlouho – první zaznamenaný výboj byl v 2:28 a poslední 4:54 SEČ – takže se náš pobyt na hvězdárně protáhl až do rána; po chvíli marného čekání, že se déšť zmírní, jsme to vzdali a šli domů. Oba dva jsme dorazili mokří jako ta příslovečná myš – nicméně, pokud mohu hovořit za svou osobu, nijak toho nelituji. I takto může dopadnout pozorování meteorů.