Raketoplán
Columbia (mise
STS-107 Co/F-28) se v sobotu 1. února 2003 podle plánu vracel po šestnáctidenní misi z oběžné dráhy zpět na kosmodrom Cape Canaveral, kde měl přistát v 15:16 (všechny časy jsou uvedeny v SEČ). Ve 14:53 přestalo řídící středisko dostávat informace z teplotních čidel v hydraulickém systému. O tři minuty později zaznamenalo řídící středisko vzrůstající teplotu v levé podvozkové šachtě raketoplánu. V 14:58 přestaly znenadání pracovat teplotní čidla zabudované přímo v konstrukci levého křídla. Minutu poté přestaly pracovat čidla měřící tlak a teplotu obou kol levého podvozku. V 15:00 bylo ve výšce 64 212 metrů ztraceno spojení s posádkou. Raketoplán tou dobou sestupoval atmosférou asi sedmkrát rychleji, což představuje rychlost asi 18 machů. Raketoplán se rozpadl a jeho trosky dopadly na území Texasu a Luisiany na jihu Spojených států amerických. Někteří svědci z Kalifornie tvrdí, že už v době přeletu raketoplánu nad jejich územím z něj viděli odletovat kusy materiálu.
|
Obr. 1: Pohled na kus uvolněné tepelné izolace (označené šipkou) z ET [2]. |
|
Obr. 2: Hořící raketoplán Columbia [2]. |
Nejvíce trosek se doposud nalezlo poblíž texaského městečka Nacogdoches. Nejstrašnější nález však na záchranáře čekal na poli u města
Hemphill, kde byla nalezena těla astronautů. V souvislosti s dopadem trosek raketoplánu na poměrně velkou oblast žádá
NASA o pomoc při jejich hledání. V souvislosti s tím ale varuje před možnou kontaminací trosek pohonnou směsí (monometylhydrazin a oxid dusičitý) z motorů systému
OMS (Orbiter Maneuvering System) nebo
RCS (Reaction Control Subsystem). V případě, že by se někdo rozhodl ponechat si i sebemenší část raketoplánu
Columbia bude stíhán za rozkrádání federálního majetku a za maření vyšetřování příčin nehody.
Pravděpodobnou příčinou havárie Columbie bylo poškození náběžné hrany levého křídla, které je pokryto panely z kompozitního materiálu uhlík – uhlík RCC (Reinforced Carbon – Carbon) potaženého tenkou vrstvou taveného křemene (zabraňuje oxidaci). Na místech vystavených teplotám od 650 do 1 260 °C jsou dlaždice ze slinutých křemenných vláken HRSI (High – temperature Reusable Surface Insulation). Místa, kde teplota dosahuje 370 – 650 °C jsou obdobné dlaždice LRSI (Low – tepmerature Reusable Surface Insulation). Ostatní místa jsou kryta polyamidovou nomexovou plstí FRSI (Flexible Reusable Surface Insulation). K výše uvedenému poškození náběžné hrany levého křídla došlo již při startu 16. ledna 2003. Několik sekund po startu se pravděpodobně uvolnila část tepelné izolace vnější odhazovací nádrže ET na kapalný vodík a kyslík a poškodila raketoplán. NASA o tomto incidentu věděla, ale nepovažovala za důležité inkriminované místo na oběžné dráze zkontrolovat. Někteří odborníci tvrdí, že selhání mohla způsobit závada na počítačovém vybavení zajišťujícím bezpečný vstup do atmosféry, jiní poukazují na stáří (Columbie byla v aktivní službě 22 let).
V současné době jsou zastaveny všechny lety raketoplánů k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Další osud ISS je buď v jejím zakonzervování nebo obsluze pomocí ruských lodí Sojuz a Progress. Po obnovení letů se budou raketoplány pravděpodobně používat pouze pro obsluhu ISS.