Meteorologické zajímavosti na Vsetíně v letech 2001 až 2010

Pokud se ohlédneme na počasí na Vsetíně v průběhu prvního desetiletí 21. století, pak zjistíme, že zde převažovaly teplotně i srážkově nadprůměrné roky. Teplotní průměr za 50 let je 7,5 °C a průměrná teplota uplynulých 10 let je 8,04 °C, což je o 0,54 °C více. Průměrný roční úhrn srážek byl 821,3 mm. V tomto desetiletí napršelo celkem 8675 mm, což představuje 105,63 % průměru.

Obr. 1: Řeka Vsetínská Bečva dosáhla ráno 17. května 2010 2. stupně povodňové aktivity. Další snímky naleznete zde. Foto: Emil Březina

Teplota vzduchu

Minimální teploty -26,9 °C, což je pro Vsetín mimořádně nízká hodnota, bylo dosaženo 24. ledna 2006, když převládalo bezvětří a jasná obloha. Nejchladnějším dnem s průměrnou teplotou -20,6 °C, byl 23. leden 2006. A tak ani nepřekvapí, že leden 2006 se stal nejchladnějším měsícem, když jeho průměrná teplota byla -7,1 °C, tedy o 4,6 °C nižší než dlouhodobý průměr. Za takovou průměrnou teplotu by se nemuseli stydět ani v Rusku. Nejchladnějším rokem s průměrnou teplotou 7,2 °C, což je o 0,3 °C nižší než dlouhodobý průměr, byl rok 2005.

Maximální teploty 35,4 °C bylo dosaženo dne 20. července 2007. Je to doposud rekordní teplota zaznamenaná na Hvězdárně Vsetín. Nejteplejším dnem s průměrnou teplotou 27,6 °C byl 23. červenec 2009, což není tak dávno. Nejteplejším měsícem se stal červenec roku 2006, kdy průměrná měsíční teplota dosáhla 20,4 °C, takže byla o 3,5 °C vyšší než dlouhodobý průměr. Nejteplejším rokem za poslední půlstoletí byl s průměrnou teplotou 9,1 °C, což je o 1,6 °C vyšší než dlouhodobý průměr, rok 2008.

Další zajímavosti jsou třeba v počtu tropických dní (s maximální teplotou nad 30 °C). Nejvíce těchto dnů – 23 – bylo zaznamenáno v roce 2003, čímž o jeden den překonal rekord z roku 1992. Zato nejnižší počet tropických dnů měl rok 2008, a to čtyři.

Nejvíce letních dnů (s maximální teplotou nad 25 °C) měl opět rok 2003 s počtem 79 dnů. Nejméně (38) jich měl rok 2004. Ze statistik se taky dozvíme, že za uplynulých deset let tady byla pouze jedna tropická noc (s minimální teplotou vyšší než 20 °C), a to z 29. na 30. červenec 2005.

Arktické dny (s maximální teplotou pod -10 °C) byly zaznamenány na vsetínské hvězdárně ve třech letech. V roce 2003 to byly 3 arktické dny (7., 8. a 9. ledna), v roce 2006 jeden arktický den (23. ledna) a poslední arktický den připadl na 20. prosince 2009.

Ledové dny (s maximální teplotou pod 0 °C) byly na Vsetíně za celé desetiletí zaznamenány 375krát. Nejméně ledových dnů (9) bylo v roce 2008 a nejvíce (63) pak bylo v roce 2010.

Mrazových dnů (s minimální teplotou pod bodem mrazu) bylo na Vsetíně 1161. Nejméně jich bylo v roce 2009, a to 87, a nejvíce pak (142) v roce 2005.

Holomrazových dnů (s minimální teplotou pod bodem mrazu a bez sněhu) bylo nejméně v roce 2006, a to 31. Nejvíce těchto dnů (85) bylo v roce 2007.

Srážková činnost

Nejsušším měsícem se stal duben 2009 s 6,0 mm srážek (znamená to, že zde napršelo jen 6 litrů vody na každý čtvereční metr), což je pouze 10,7 % obvyklého úhrnu. Tím se zapsal mezi nejsušší měsíce za dobu pozorování na vsetínské hvězdárně. Nejsušším rokem se stal rok 2003 s pouhými 669,4 mm. To odpovídá 81,5 % obvyklého úhrnu. Tento rok měl zároveň i nejméně dnů s deštěm, a to 121.

Za 24 hodin nejvíce napršelo 92,0 mm dne 8. srpna 2006. Toto množství normálně na Vsetíně naprší za celý červen. Nejdeštivějším měsícem byl květen 2010 s 261,7 mm, což je 313,5 % obvyklého úhrnu. Také kvůli tomu byl ve Vsetíně 17. května ráno zaznamenán na řece Bečvě 2. SPA. Normálně zde tolik srážek spadne za 3 až 4 měsíce. Zároveň to je nejdeštivější měsíc od povodňového července 1997. Srážkově nejbohatším rokem se stal rok 2001 s 1143,9 mm, což je 139,3 % obvyklého úhrnu. Takový úhrn spadne na nejsušších místech ČR (např. Praha, Brno, Cheb) v průměru za dva roky. Nejvíce dnů s deštěm (178) měl rok 2007.

Nejvyšší sněhová pokrývka 87 cm ležela v areálu hvězdárny 12. a 13. února 2006. Nejdéle vydržela souvislá sněhová pokrývka 110 dní v roce 2005. Sníh nám ale chyběl v roce 2008, protože tehdy byla souvislá sněhová pokrývka pouze 35 dní.

A když se podíváme na počet dnů se sněžením, tak objevíme další pozoruhodná čísla. Nejméně dnů se sněžením (32) bylo v roce 2002 a nejvíce (85) v roce 2005.

Dny s náledím byly zaznamenány ve všech letech kromě dvou (2004 a 2010). Za celé desetiletí bylo zaznamenáno celkem 36 dnů s náledím.

Město Vsetín je též pověstné poměrně častým výskytem mlh. To by ani člověk nevěřil, jak zde může být „mlhavo“. Nejvíce dnů s mlhou (156) bylo zaznamenáno v roce 2010, nejméně (93) bylo v roce 2007.

Bouřková činnost

Zajímavé jsou také bouřky a bleskové výboje. Nejvíce bleskových výbojů za den bylo 212 dne 1. července 2009. Nejméně bleskových výbojů (475) měl rok 2003 a nejvíce (1157) jich bylo zaznamenáno v roce 2002. V tomto roce také bylo nejvíce dnů s bouřkou, a to 47, ale o rok později jich bylo naopak nejméně, pouze 19.

Dny s kroupami byly zaznamenány v devíti letech z deseti. Celkem bylo za sledované období 31 takových dnů. Nejvíce, po šesti dnech, v letech 2002 a 2005.

Rychlost větru

Náraz větru o maximální rychlosti 23,6 m/s (85 km/h) byl ve Vsetíně zaznamenán 19. března 2001. Taková rychlost odpovídá vichřici. V den, kdy byla naměřená tato hodnota, také byla na Vsetíně zaznamenaná bouřka a při ní spadlo 4,1 mm srážek.

Pokud nebudeme počítat stav bezvětří, tak nad Vsetínem nejméně foukalo od východoseverovýchodu.

Sluneční svit

Nejkratší svit za jeden měsíc byl 13,4 hodin v únoru 2009. Nejmíň na nás Slunce svítilo v roce 2010 - celkem 1407,8 hodin během pouhých 260 slunečních dnů.

Denní maximum bylo 14,2 hodiny ve dnech 19. a 20. června 2002. Nejdelší svit za měsíc byl 307,2 hodin v srpnu 2003. Je to dosud nejvyšší hodnota vsetínské hvězdárny. Nejvíc na nás Slunce svítilo 2042,0 hodin v roce 2003. Nejvíce slunečních dnů bylo zaznamenáno v roce 2008, a to 299.

Závěr

Uplynulé desetiletí bylo nejteplejší v historii měření na meteorologické stanici při Hvězdárně Vsetín. Nabízí se tedy otázka globálního oteplování, ale vzhledem k tomu, že známe z historie planety Země i mnohem větší klimatické změny, lze o původu současného teplejšího období jen spekulovat. Ovšem varováním by pro nás měla být právě vyšší četnost různých extrémních projevů počasí, zejména povodní a vichřic, přinášejících obrovské škody.