Hvězdárna Vsetín logo Muzea regionu Valašsko logo Zlínského kraje
Astronomie

Komety XIX aneb „Encke - 2 of 156“

Dobrý den. Po dlouhé odmlce zapříčiněné především nedostatkem jasných komet na letní obloze jsem se rozhodl v předstihu upozornit všechny zájemce o komety na několik lahůdek, které si pro nás příroda připravila na zbývající část roku 2003. Podzim totiž bude ve znamení fáze zjasňování hned několika vlasatic a vše vyvrcholí návratem periodické komety 2P/Encke.

2ps
Obr. 1: Vyhledávací mapka pro kometu 2P/Encke v období 1. listopadu až 5. prosince 2003. Kometa prochází souhvězdími Andromedy (And), Ještěrky (Lac), Labutě (Cyg), Lištičky (Vul) a okrajovými částmi Šípu (Sge), Orla (Aql), Hadonoše (Oph) a Hada (Ser). Poloha komety je vyznačena vždy pro půlnoc každého dne. Zorné pole mapy je 65°. Západ je v pravém dolním rohu. Postavení souhvězdí na mapce odpovídá 15. listopadu v 20 h SELČ. [1]
Začněme však od začátku. V tomto okamžiku, tedy v září 2003, není od nás pozorovatelná žádná kometa jasnější +12 mag. Přesto lze na severní i jižní obloze nalézt několik zajímavých objektů. Snad největším překvapením je periodická kometa 66P/du Toit, která dosáhla naprosto nečekaně jasnosti kolem +12,5 mag a zaznamenala tak nejjasnější zdokumentovaný návrat v historii. Z České republiky je však nepozorovatelná. Taktéž na jihu (v deklinaci kolem -60°) pomalu zjasňuje očekávaná "Velká kometa roku 2004" - C/2001 Q4 (NEAT). Podle posledních předpokladů by začátkem prosince měla překročit magickou hranici jasnosti +10 mag. Pozorovatelnou ze severní polokoule se však stane teprve začátkem května příštího roku, tedy asi 15 dní před průchodem periheliem, a v té době by již měla dosahovat jasnosti kolem +2 mag!!! No uvidíme, v budoucnu jí určitě věnujeme samostatný článek.

Severní obloha má však také v rukávu nejedno eso. S tím, jak se nad obzor pomalu dostávají zimní souhvězdí, stávají se nad ránem pozorovatelnými hned dvě velmi zajímavé komety, od nichž lze v budoucnu ledacos očekávat. Tou nejjasnější je v současnosti kometa C/2001 HT50 (LINEAR-NEAT), která nás s takřka neměnnou magnitudou v rozmezí +12 až +13 mag doprovází již několik let. Dalšího z několika maxim, tentokrát dokonce na hranici +11 mag, by měla dosáhnout v průběhu října. V té době bude ve velmi výhodné pozici pro pozorování v souhvězdí Býka. Druhou velkou kometou příštího roku by pak mohla být C/2002 T7 (LINEAR), v současnosti na obloze vzdálená jen asi 15° od poslední zmíněné HT50. Aktuální jasnost kolem +12 mag není nijak oslnivá, ale v průběhu příštích měsíců by se měla zvyšovat. Přes +10 mag se T7 (LINEAR) přehoupne snad již začátkem listopadu a stane se pozorovatelnou triedry. Maxima kolem +1 mag!!! pak dosáhne v průběhu května 2004, aby v červenci definitivně zmizela na jižní obloze. Podmínky její viditelnosti budou v příštích třech měsících obdobné jako v případě HT50, tedy poměrně příznivé. O této kometě v budoucnu také ještě uslyšíme.

Velmi zajímavou by již v říjnu mohla být také krátkoperiodická kometa 2P/Encke. Byla poprvé objevena již v roce 1786 Pierrem Mechainem z Francie. Pouhých několik dní pozorování však nestačilo k určení její přesné dráhy. Podruhé spatřila tuto vlasatici Caroline Herschel(ová), slavná sestra ještě slavnějšího Williama Herschela, v roce 1795. Kometa byla tehdy pozorována téměř měsíc, a to i pouhým okem. Třetí objev té samé vlasatice spadá do roku 1805, kdy Francouz Jean Luis Pons pozoroval kometu, která jasem a velikostí na obloze připomínala galaxii M 31. V témž roce ji nezávisle objevili ještě další dva pozorovatelé, Johann Sigismund Huth a Alexis Bouvard. A konečně počtvrté byla vlasatice nalezena v roce 1818 a objevitelem se stal opět J. L. Pons. Při tomto návratu však byla velmi slabá.

Teprve o tři roky později, tedy v roce 1821, Johan Franz Encke publikoval svou práci, v níž předpověděl návrat komety z roku 1818 na rok 1822. Datum průchodu přísluním již tehdy určil s chybou pouhého dne. Následující průzkum vývoje dráhy jednoznačně stanovil, že se jedná o kometu spatřenou v minulosti již třikrát v letech 1786, 1795 a 1805. Vlasatice dostala definitivní označení 2P a jméno Encke po vědci, který spočetl dráhu a prokázal periodicitu, nikoliv po objeviteli. Stejně tomu je u komety 1P/Halley.

Přestože se odhady hvězdné velikosti komet dělají teprve od 19. století, pokoušeli se astronomové již dříve stanovit maximální jasnost jednotlivých vlasatic. Návrat, kdy 2P/Encke dosáhla nejvyšší dosud zaznamenané jasnosti (+4 mag), se uskutečnil v roce 1829. Během 20. století již nikdy takové hodnoty nedosáhla, většinou byla slabší +5 mag.

S krátkoperiodickou kometou dnes známou jako 2P/Encke je spojeno hned několik zajímavostí. První zvláštností je, že nebyly spolehlivě identifikovány její návraty hlouběji do minulosti, a to přesto, že se pohybuje po stabilní dráze s periodou oběhu jen 3,3 roku a v průběhu 19. století byla mnohokrát sledována i pouhým okem. S tím patrně souvisí druhá zajímavost. Jádro komety 2P/Encke je poměrně aktivní a unikající materiál způsobuje, že dráha tělesa je ovlivňována takzvanými negravitačními vlivy. (V podstatě jde o zákon zachování hybnosti v obdobné situaci jako při výstřelu z pušky. Odletí-li z hlavně projektil, je puška nucena se pohybovat opačným směrem. Stejně u komety, uniká-li materiál výrazněji jedním směrem, žene jádro na opačnou stranu jako raketový motor.) Toto působení vede k pomalému zkracování periody oběhu o zhruba 2,7 hodiny na každý průchod periheliem. Další zvláštností je pravidelné těsné přibližování k planetě Merkur. Této vlastnosti drah obou těles bylo v minulosti využito pro určení hmotnosti Merkuru. Pro pozorovatele na Zemi je však nejzajímavější vývojová souvislost komety 2P/Encke se známým mohutným komplexem meteorických rojů - Tauridami.

Při tomto již 58. sledovaném návratu, projde krátkoperiodická kometa 2P/Encke přísluním 29. prosince 2003. Z území České republiky bude však pozorovatelná jen do 5. prosince, kdy se ztratí ve večerním soumraku. Během měsíce září by se měla pohybovat na úrovni jasnosti kolem +15 mag a bude procházet souhvězdím Trojúhelníku. V říjnu, v souhvězdí Andromedy, by měla zjasňovat až na +10 mag a navíc bude ve velmi výhodné poloze pro pozorování až 85° nad obzorem. Dne 26. října se na obloze přiblíží ke známé galaxii M 31 na vzdálenost kolem 2°. V listopadu 2P/Encke rychle prolétne souhvězdími Ještěrky, Labutě, Lištičky a Hadonoše. Její jasnost by měla stále růst až na +8 mag. Dne 17. listopadu kometa projde nejblíže Zemi, a to ve vzdálenosti 0,261 AU. Podmínky pozorovatelnosti se však budou výrazně zhoršovat. Začátkem prosince pak budeme mít asi poslední možnost ji spařit večer nízko nad západním obzorem v úhlové vzdálenosti jen asi 30° od Slunce.

Pro období dobré viditelnosti, kdy bude kometa pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, uveřejňujeme vyhledávací mapku. Jelikož se jedná o nejsledovanější periodickou kometu, je pravděpodobné, že skutečný vývoj jasnosti 2P/Encke bude poměrně přesně odpovídat výše popsanému. Máme se opravdu na co těšit.

[1] Archiv Hvězdárny Vsetín. Dostupné z: http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/old/images/2p.gif.

Související články:
Komety XXXVII aneb „Deset let komety století“ (29.05.2007)
Komety XXXVI aneb „Ohlédnutí za C/2006 P1 (McNaught)“ (23.02.2007)
Komety XXXV - aneb "Kometa roku - 73P" (10.03.2006)
Komety XXXIV aneb "Jasná C/2006 A1 (Pojmanski)" (20.02.2006)
Komety XXXIII aneb "Ziggy Stardust se vrací" (04.02.2006)
Komety XXXII aneb "Článek nejen pro pamětníky" (10.10.2005)
Komety XXXI aneb "Deep Impact po impaktu" (04.07.2005)
Komety XXX aneb "Opět drtivý dopad" (06.05.2005)
Komety XXIX aneb "Zajímavá tělesa na jaře 2005" (10.03.2005)
Komety XXVIII aneb "Drtivý dopad" (10.01.2005)
Komety XXVII aneb "Vánoční a Novoroční kometa – C/2004 Q2 (Machholz)" (09.12.2004)
Komety XXVI aneb "Horké novinky pro říjen – prosinec 2004" (08.10.2004)
Komety XXV aneb "Červenec – září 2004" (08.07.2004)
Komety XXIV aneb "Čekání na C/2001 Q4 (NEAT)" (07.04.2004)
Komety XXIII aneb "Na kometě" (17.02.2004)
Komety XXII aneb "Klid po prachové bouři" (06.01.2004)
Komety XXI aneb "Ziggy Stardust" (16.12.2003)
Komety XX aneb "V prosinci..." (05.12.2003)
Komety XVIII aneb "Bezhlaví jezdci" (05.07.2003)
Komety XVII aneb "Byl pozdní večer..." (15.05.2003)
Komety XVI aneb "Rosettská deska" (05.04.2003)
Komety XV aneb "C/2002 Y1 Juels - Holvorcem" (14.02.2003)
Komety XIV aneb "V1 NEAT" (14.02.2003)
Komety XIII aneb "Jak na Nový rok, …" (04.01.2003)
Komety XII aneb "Sprchujete se rádi?" (04.10.2002)
Komety XI aneb "CONTOUR on tour" (04.09.2002)
Komety X (speciál) aneb Tak náhodný objev, jak jen může být (15.08.2002)
Komety X aneb Letní novinky a překvapení (14.08.2002)
Komety IX aneb "I am falling into pieces" (17.07.2002)
Komety VIII aneb "Zavřete oči, odcházím" (03.07.2002)
Komety VII aneb "Volba mé miss" (03.04.2002)
Komety VI aneb Nová královna se slavnou minulostí (03.03.2002)
Komety V aneb Balíček jarních překvapení (01.02.2002)
Komety IV aneb Jasnější komety pouze v "síti sítí" (03.01.2002)
Komety III aneb "Velká Vánoční kometa" C/2001 WM1 (LINEAR) (01.11.2001)
Komety II aneb historický návrat 19P/Borrelly (01.10.2001)
Komety I aneb dva měsíce ve znamení C/2001 A2 (LINEAR) (01.09.2001)
| Autor: Jiří Srba | Vydáno dne 05. 09. 2003 | 5249 přečtení | Vytisknout článek