Počasí na Vsetíně v zimě 2008/09

Po dvou velmi teplých zimách s nedostatkem sněhu se během uplynulé zimy počasí na Vsetínsku vrátilo zpět ke svému tradičnímu sněhově-mrazivému pojetí. Za dlouhých nocí spadly minimální teploty několikrát hluboko pod bod mrazu a valašské kopce byly po velkou část tohoto období schovány pod sněhovou peřinou. Především ve druhé polovině února k nám byla příroda hodně štědrá a město postupně zmizelo pod přívaly sněhu.

Obr. 1: Snímek Hvězdárny Vsetín z 24. února 2009, kdy sněhová pokrývka v jejím okolí dosahovala výšky 70 centimetrů. Foto: Emil Březina

Zimu 2008/09 lze rozdělit na dvě odlišné části. Zatímco závěr prosince a leden se zapsaly do statistik vsetínské meteorologické stanice jako období teplotně i srážkově podprůměrné, únor a březen byly naopak měsíce teplotně mírně nadprůměrné a na srážky velmi bohaté.

Po několikadenním slabším sněžení ve druhé polovině listopadu a následném oteplení se v prvních třech prosincových týdnech denní teploty stále držely nad nulou, a tak zde zima vlastně začala až o Vánocích. Během svátků napadlo 6 centimetrů sněhu. Na konci roku se rovněž na Valašsko dostavily první výraznější mrazy. Například ráno 28. a 29. prosince klesla rtuť v teploměrech k -13 °C.

Mrazivé počasí, které bylo občas doprovázeno sněžením, setrvávalo nad střední Evropou i v první polovině ledna. Ve Vsetíně klesaly noční teploty většinou pod -10 °C a i nejvyšší denní teploty zůstávaly pod bodem mrazu. Pátek 9. ledna se s průměrnou denní teplotou -11,2 °C, minimální teplotou -18,1 °C a přízemním minimem -21,3 °C stal nejchladnějším dnem posledních tří let. A podobně nakonec dopadl i celý leden. Jeho průměrná měsíční teplota -3,2 °C (0,8 °C pod dlouhodobým průměrem) byla také po třech letech nejnižší.

Srážky v lednu padaly nejčastěji ve formě sněžení. Ve staničním srážkoměru se zachytilo celkem 32,8 mm, což odpovídalo 67% normálu neboli padesátiletému průměru. Od 24. prosince do 21. ledna, tedy skoro měsíc, se u sněhoměrné latě umístěné na zahradě hvězdárny nacházela souvislá sněhová pokrývka. Nejvyšší, 21-centimetrová, byla 8. ledna. Sněžení v lednu však bylo jen jakýmsi „předkrmem“ před únorovými „sněhovými hody“.

Únor 2009 se do historie Vsetína zapíše jako měsíc, ve kterém jeho obyvatelé (a zvláště pracovníci Technických služeb) více či méně úspěšně bojovali s přívaly sněhu. Sníh začal padat 8. února a poté sněžilo každodenně až do konce měsíce, hlavně mezi 10. a 24. únorem. Čtyřikrát (13., 14., 18. a 23. února) napadlo za jediný den 20 a více centimetrů sněhu, nejvíc 13. února, a to 28 centimetrů, což po roztátí znamenalo 18,1 mm srážek. Pokud sečteme naměřené výšky tzv. nového sněhu (úhrny za 24 hodin), tak ho během dvou týdnů s nejintenzivnějším sněžením napadlo celkem 146 centimetrů. Ve skutečnosti však vrstva sněhu průběžně odtávala a vlastní váhou sesedala, a tak 24. února dosáhla maxima „jen“ 70 centimetrů. To bylo o 17 centimetrů méně než v únoru 2006.

Silné sněžení se projevilo i na hodnotě měsíčního srážkového úhrnu, který činil 103,3 mm. Bylo to množství rovnající se 205% normálu. Průměrná měsíční teplota -0,7 °C byla jen o 0,3 °C vyšší než dlouhodobý průměr. Pro takřka neustále zataženou oblohu jsme v únoru skoro vůbec neviděli Slunce. Za celý měsíc svítilo pouze 13,4 hodiny. Pro srovnání: stejně dlouhý sluneční svit lze na Vsetínsku změřit v červnu nebo červenci během jednoho bezoblačného dne.

Na počátku března se oteplilo a sníh začal za pomoci častého deště docela rychle odtávat. Velké množství sněhu tajícího z valašských kopců naštěstí nezpůsobilo žádné lokální záplavy, ale v noci z 6. na 7. března Vsetínská Bečva dosáhla krátce prvního stupně povodňové aktivity [1].

Po značně deštivé první březnové dekádě nás v té druhé provázelo počasí, pro které se vžilo označení aprílové. Srážky se většinou vyskytovaly v přeháňkách a padaly v různých formách – od deště přes sníh s deštěm, sněhová zrna či krupky až po sněžení. Březen se s celkovým srážkovým úhrnem 120,6 mm (až 224,5% normálu!) stal na srážky nejbohatším měsícem od září 2007 a jeho průměrná teplota +2,7 °C byla o 0,4 °C vyšší než dlouholetý průměr.

K zajímavostem březnového počasí patří i první zaregistrovaný bleskový výboj letošního roku ze 17. března a nebo nejvyšší rychlost větru naměřená v celém předchozím období. V sobotu 28. března dosáhl vítr v nárazu rychlosti 15,2 m/s (54,7 km/h). Téhož dne však také maximální teplota vystoupala na 15,5 °C, a to už znamenalo definitivní konec zimy a začátek jara.