Stejně jako v minulých letech, tak i letos, se vsetínská hvězdárna rozhodla zapojit do oslav Světového kosmického týdne (World Space Week). Toho se hvězdárna zúčastní již pošesté a ani letos nebude chybět program plný zajímavých přednášek a pozorování noční oblohy. Ročník 2007 je však něčím výjimečný – 4. října to bude přesně 50 let od doby, kdy Sovětský svaz vypustil první umělou družici světa Sputnik. Začala tak kosmická éra lidstva a pro nás to je důvod toho patřičně využít k popularizaci kosmonautiky mezi nejširší veřejností.

Obr. 1: Oficiální poster Světového kosmického týdne 2007 [1].

Obr. 2: Logo Organizace spojených národů OSN [2].

Obr. 3: Logo Světového kosmického týdne [2].

Připomeňme, ještě než si přiblížíme letošní program, co to vlastně je onen Světový kosmický týden. Jedná se o sedm dní ohraničených daty 4. a 10. října, což jsou významná data světové kosmonautiky. Dne 4. října 1957 byl z kosmodromu Bajkonur vypuštěn již zmiňovaný Sputnik a o 10 let později, 10. října 1967, došlo k uzavření Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru. Hlavním úkolem Světového kosmického týdne je informovat širokou veřejnost o pokrocích a objevech ve využití vesmíru a především přivést mládež k jeho poznávání. Zastřešujícím tématem letošního ročníku je jak jinak než 50 Years In Space (50 let ve vesmíru).

Vsetínská hvězdárna připravila bohatý program trvající od začátku září až do poloviny října. Vše začne již v sobotu 1. září 2007, kdy bude v Galerii Gratis vsetínského zámku otevřena výstava 50 let kosmonautiky. Slavnostní zahájení bude v 16:00 a o hodinu později pronese úvodní slovo k letošnímu jubileu kosmonautiky Michal Václavík v přednášce příznačně nazvané 50 let kosmonautiky. Tato přednáška se uskuteční v Mramorovém sále vsetínského zámku, ostatní již budou probíhat tradičně na hvězdárně a nebude jich letos rozhodně málo. Každý pátek v měsíci září se bude od 18:00 v přednáškovém sále vsetínské hvězdárny konat cyklus přednášek na kosmonautická témata. Bude se jednat o příspěvky s názvy Slunce z kosmického prostoru, Rekordy a zajímavosti pilotovaných letů, Space Shuttle – chlouba americké kosmonautiky a Historie výzkumu malých těles sluneční soustavy. Podrobnosti k jednotlivým přednáškám včetně abstraktu jsou uvedeny v závěru tohoto článku. Po skončení přednášky bude vždy následovat večerní astronomické pozorování noční oblohy, letos bohužel ochuzené o přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, která bude viditelná na ranní obloze.

V říjnu vypukne oslava 50 let kosmonautiky uspořádáním Světového kosmického týdne na vsetínské hvězdárně. Program začne ve středu 3. října 2007 přednáškami Být první aneb závody v dobývání vesmíru a Cíl: Venuše a Mars. Začátek první přednášky je stanoven na 17:00, druhé pak na 18:30. Ve čtvrtek bude ve stejných časech pořádána dvojice přednášek nazvaných Apollo I – příprava letu na Měsíc a Kosmické rakety aneb cesta do vesmíru otevřena. Páteční program zahájí druhý díl lunární přednášky s názvem Apollo II – lidé na Měsíci a na závěr celého programu je připraven příspěvek Kosmické katastrofy aneb let se nezdařil. Stejně jako v září, budou i v říjnu po skončení přednášek probíhat astronomická pozorování a ISS opět nebude přát pozorovatelům, neboť bude prolétat navečer.

Všechny minulé ročníky Světového kosmického týdne konaného na Hvězdárně Vsetín byly bez vstupného a jinak tomu nebude ani letos. Návštěvník bude mít šanci navštívit a prohlédnout si výstavu, vyslechnout 11 přednášek a pokud mu bude přát štěstí, tak si odnést i malou pozornost. A to vše zdarma, což je unikátní služba, kterou jen tak někdo neposkytuje! Těšíme se na vaši návštěvu a přejeme vám příjemné chvíle strávené při objevování krásné vědy jakou je kosmonautika.

sobota 1. září 2007

50 let kosmonautiky

přednáší Michal Václavík, začátek v 17:00
slavnostní zahájení výstavy již v 16:00

V letošním roce slaví světová kosmonautika velké jubileum. Dne 4. října 2007 uplyne přesně půl století od vypuštění první umělé družice Země – sovětského Sputniku. Následovalo vypouštění dalších těles, z nichž některá již opustila oběžnou dráhu kolem Země a vydala se prozkoumat další tělesa sluneční soustavy. Velký rozruch způsobil let prvního člověka na oběžnou dráhu. Stal se jim sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin, který odstartoval 12. dubna 1961 v kosmické lodi Vostok. Jeho americkým protějškem se stal astronaut John Glenn, který odstartoval 20. února 1962 v kosmické lodi Mercury. V 60. letech Spojené státy horlivě pracovaly na projektu přistání člověka na Měsíci. Prvním člověkem, který stanul na povrchu Měsíce byl Neil Armstrong. Stalo se tak v roce 1969. I Sovětský svaz uvažoval o letu lidí na Měsíc, bohužel jeho pokusy skončily nezdarem. Vývoj ale pokračoval dál, objevily se první kosmické stanice. Skylab na americké straně, Saljuty a monumentální Mir na straně Sovětského svazu. Spojené státy poté zahájily vývoj vícenásobně použitelného dopravního prostředku – raketoplánu. Celkem bylo vyrobeno pět strojů, které létaly do vesmíru. Byly to raketoplány Columbia, Challenger, Atlantis, Discovery a Endeavour. První dva jmenované bohužel postihla katastrofa, při které zahynula celé posádka. Dnešní pilotovaná kosmonautika je ve znamení spolupráce mnoha států na projektu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Její stavba započala v roce 1998 a plánované dokončení lze očekávat na přelomu let 2010 a 2011. Kosmonautika samozřejmě nezahrnuje pouze pilotované lety lidí, ale i mnoho stovek sond k jiným planetám, družic telekomunikačních, vojenských, vědeckých, meteorologických, technologických apod., které krouží kolem naší Země. Náplní výstavy bude návštěvníka informovat o nejdůležitějších okamžicích kosmonautiky, v přednášce poté budou jednotlivé problematiky podrobněji popsány a bude samozřejmě dán prostor pro dotazy.

pátek 7. září 2007

Slunce z kosmického prostoru

přednáší Jiří Srba, začátek v 18:00

Výzkum Slunce patří k oborům, jehož rozvoj si nelze bez přispění kosmických technologií představit. Od počátku kosmických letů byla naší hvězdě věnována náležitá pozornost. K jejímu studiu byla za 50. let použita celá řada družic, meziplanetárních sond či přístrojů, které společně přinesly mnoho poznatků o fungování nejen našeho Slunce ale hvězd obecně.

pátek 14. září 2007

Rekordy a zajímavosti pilotovaných letů

přednáší Pavel Svozil, začátek v 18:00

Podobně jako například ve sportu anebo v meteorologii lze i v pilotované kosmonautice najít mnohá nej... V přednášce budou uvedeny některé ze známých, ale i méně významných rekordů, zajímavostí a dalších kosmonautických „pikošek“. V závěru přednášky pak budou návštěvníci seznámeni s celkovou statistikou letů lidí do vesmíru za uplynulých 46 let.

pátek 21. září 2007

Space Shuttle – chlouba americké kosmonautiky

přednáší Michal Václavík, začátek v 18:00

Americký raketoplán Space Shuttle je jedním z nejkomplikovanějších strojů, jaké kdy člověk sestrojil. Jeho vývoj začal v 70. letech a prvního startu se dočkal 12. dubna 1981. Celkem bylo postaveno pět raketoplánů – Columbia, Challenger, Atlantis, Discovery a Endeavour. V roce 1986 byl při startu zničen raketoplán Challenger, v roce 2003 poté nejstarší raketoplán Columbia. Bohužel raketoplánům odzvonilo a poslední start se má uskutečnit v roce 2010 po dostavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS. V přednášce se posluchač seznámí se základními rysy raketoplánu, s jeho historií, zajímavými misemi a také s již pomalu se blížícím koncem. Jistá část bude, pro úplnost, věnována i kosmoplánu Buran, který v 80. letech vznikl v Sovětském svazu a nikdy nedosáhl věhlasu svého amerického kolegy.

pátek 28. září 2007

Historie výzkumu malých těles sluneční soustavy

přednáší Jiří Srba, začátek v 18:00

Malým tělesům sluneční soustavy - planetkám, kometám či meziplanetárnímu prachu je v rámci kosmického výzkumu věnována značná pozornost. Patří v poslední době dokonce k nejzkoumanějším objektům. Důvod je jednoduchý. Jedná se o pozůstatky látky, ze které se formovala naše sluneční soustava.

středa 3. října 2007

Být první aneb závody v dobývání vesmíru

přednáší Pavel Svozil, začátek v 17:00

Posledních padesát let 20. století bude v historii lidstva zapsáno mimo jiné i jako půlstoletí souboje Sovětského svazu (nyní Ruska) a Spojených států amerických o „nadvládu“ v dobývání vesmíru. Zejména v počátcích kosmonautiky dosáhly obě kosmické velmoci postupně řadu historických prvenství. V přednášce budou připomenuta nejen prvenství a úspěchy, ale i některá selhání, kterých při snaze „být ve vesmíru první“ nebylo málo.

Cíl: Venuše a Mars

přednáší Jiří Srba, začátek v 18:30

Planety Venuše a Mars jsou našimi nejbližšími sousedy a za dobu kosmického věku lidstva byla jejich výzkumu věnována největší pozornost. Navštívily je desítky meziplanetárních sond, které prováděly průzkum z oběžné dráhy a v několika případech dokonce přistály na povrchu. Přednáška je krátkou exkurzí do historie objevování těchto cizích světů.

čtvrtek 4. října 2007

Apollo I – příprava letu na Měsíc

přednáší Martin Zapletal, začátek v 17:00

Nedílnou součástí počátku studené války byly také kosmické závody, a nutno uznat, že Američané je zpočátku prohrávali. Když 4. října 1957 odstartovala z území Sovětského svazu první umělá družice Země Sputnik 1, bylo to pro odborníky a politiky Spojených států nepříjemné překvapení. Již 1. února 1958 vyslali vlastní družici Explorer 1, ale přece jen jejich národní hrdost si žádala více. A tak v projevu amerického prezidenta J. F. Kennedyho zazněla 25. května 1961 i tato věta: „Domnívám se, že si náš národ může vytknout za úkol dopravit člověka na Měsíc a opět bezpečně zpět na Zemi a docílit toho dříve, než uplyne toto desetiletí.“ Tak začal projekt Apollo, na jehož konci lidé vstoupili na povrch našeho nejbližšího souseda, cesta to však nebyla jednoduchá a mnohokrát mohla skončit před dosažením cíle. O tom si povíme v první části této přednášky.

Kosmické rakety aneb cesta do vesmíru otevřena

přednáší Michal Václavík, začátek v 18:30

K vynášení umělých družic, meziplanetárních sond, pilotovaných lodí nebo dílů kosmické stanice do vesmíru je potřeba překonat zemskou přitažlivost. Lidstvo zná zatím jedinou cestu jak toho dosáhnout a tou jsou kosmické rakety. Ty za svůj vznik velmi vděčí úsilí armád o vývoj mohutnějších balistických raket schopných zasáhnout jadernou zbraní jakékoli místo na Zemi. Vždyť první družici světa vynesla na oběžnou dráhu sovětská vojenská raketa R-7. Postupem času začaly vznikat jak v USA tak SSSR rakety čistě pro kosmický výzkum. Dnes vlastní podobné rakety několik států a počet jejich typů a modifikací jde do desítek. V přednášce se zaměříme na významné a něčím zajímavé rakety, kdy se neomezíme pouze na světové kosmické velmoci, ale podíváme se na kosmickou raketu Izraele nebo na raketu startující z upravené vrtné plošiny.

pátek 5. října 2007

Apollo II – Lidé na Měsíci

přednáší Martin Zapletal, začátek v 17:00

Po úspěších programů Mercury a Gemini již bylo možno přistoupit jak ke konstrukci raket Saturn a hlavně pak obřích měsíčních raket Saturn V, tak kosmické lodi Apollo. Nebylo však možné letět rovnou k Měsíci, a proto předcházelo několik zkušebních letů. Nakonec však přeci jen 16. července 1969 odstartovala kosmická loď Apollo 11, tentokrát již s cílem přistát na povrchu. Tak tedy byla splněna vize prezidenta Kennedyho o dobytí Měsíce před koncem desetiletí. Po tomto úspěšném letu následovalo dalších šest misí, ale o tom všem již bude druhá část přednášky.

Kosmické katastrofy aneb let se nezdařil

přednáší Michal Václavík, začátek v 18:30

Ne vždy se musí let do vesmíru podařit. Z mnoha důvodů muže dojít k selhání na startovní rampě, při letu na oběžnou dráhu nebo přímo na oběžné dráze. Důsledky však bývají většinou tragické, zejména když při takové havárii přijdou o život lidé. V historii kosmonautiky není o nezdařené starty nouze, přece jenom jsou lety do vesmíru nesmírně složitou záležitostí a někdy i drobná chyba může zmařit misi za stovky miliónů dolarů. Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače s významnými kosmickými katastrofami nebo s těmi, jejichž průběh byl velmi neobvyklý. Aby však nevyzněl celý večer příliš tragicky, podíváme se na několik misí, které sice měly blízko k nezdaru, ale nakonec se přece jenom podařily. Součástí přednášky bude i prezentace unikátní obrazové dokumentace k jednotlivým událostem.

Na všechny akce konané v rámci oslav 50 let kosmonautiky a Světového kosmického týdne je vstup ZDARMA! V případě dotazu kontaktujte Hvězdárnu Vsetín na e-mailu info@hvezdarna-vsetin.cz nebo na telefonním čísle 571 411 819.