Přednáška "Astronomie v českých zemích před a po příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu"

Na čtvrtek 23. května od 18:00 hodin je v malém sále Domu kultury Vsetín připravena přednáška ing. Rostislava Rajchla, ředitele Hvězdárny DK Uherský Brod, o úloze astronomie na úsvitu křesťanství. Akci připravili v rámci oslav 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů pracovníci Hvězdárny Vsetín ve spolupráci s DK Vsetín.

Obr.: Plakát na přednášku "Astronomie v českých zemích před a po příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu"

Obr.: Logo oslav 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje

O astronomii té doby máme jen kusé zprávy. Tušíme, že staří Slované pozorovali Měsíc, Slunce, z planet to pak byla zejména Venuše a také Jupiter. K poznatkům o úrovni tehdejší astronomie nás přivádějí především archeologické objevy, vypovídající o astronomických orientacích kultovních staveb a pohřebišť.

Astronomii v období přechodu pohanství a křesťanství můžeme charakterizovat tvorbou kalendáře. Cílem křesťanského kalendáře bylo vyznačení hlavních událostí ze života a působení Ježíše Krista. Středem církevního roku jsou Velikonoce, památka umučení a vzkříšení Krista. Podstatné pro sestavení kalendáře se tedy stává určení data tohoto pohyblivého svátku, závislého na prvním jarním úplňku. Sledování měsíčních fází se pravděpodobně dostává i do sféry činnosti mnichů v klášterech, kteří mají velkou zásluhu na rozvoji astronomie před zavedením vysokého školství.

Je také dosti pravděpodobné, že s prvními křesťanskými misiemi na Moravu se dostávají na naše území i prvky astronomické orientace křesťanských chrámů, které vyjadřují svůj vztah ke kosmu pravděpodobnou orientací ke Slunci a Měsíci. Kostel jako místo křesťanského kultu se tak mohl stát nositelem astronomické informace a vedle svého hlavního poslání pravděpodobně i bodem jakési astronomicko-geodetické sítě, podle které mohlo probíhat v raném středověku vytyčování jednotlivých farností.