S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“ Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců. | Obr. 1: Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas. [5] | | Obr. 2: Detail části Saturnových prstenců. [6] | | Obr. 3: Rodina velkých Saturnových měsíců na obrázku nahoře a jejich umístěná společně s prstenci na obrázku dole. [7] | Carl Murray, člen výzkumného týmu sondy Cassini, k objevu řekl: „Objevili jsme šedesátý měsíc obíhající planetu Saturn pomocí velmi výkonné širokoúhlé kamery umístěné na Cassini. Prohlížel jsem snímky oblasti blízko Saturnových měsíců Methone a Pallene, a něco mně padlo do oka. [1]“ To něco byl právě měsíček S/2007 S4, který zatím dostal pracovní název Frank. Co o něm už víme? Průměr měsíčku je odhadován na 2 kilometry a obíhá ve vzdálenosti 197 700 kilometrů od Saturnu. Sklon dráhy je pouze 0,1° a perioda oběhu přibližně jeden pozemský den [2]. Velké množství nových informací a zejména fotografií přinese v prosinci 2009 sonda Cassini, která prolétne ve vzdálenosti 11 700 kilometrů od S/2007 S4. Prvním měsícem, který byl u Saturnu pozorován byl Titan, jenž objevil holandský astronom Christiaan Huygens 25. března 1655. V té době se jednalo teprve o šestý měsíc pozorovaný u planety (první byl náš souputník Měsíc, další čtyři pak Galileovy měsíce planety Jupiter – Io, Europa, Ganymed a Callisto). Titan je se svým průměrem 5 151 km druhým největším měsícem sluneční soustavy a je zahalen hustou atmosférou tvořenou zejména dusíkem a metanem. Dne 14. ledna 2005 vstoupilo do Titanovy atmosféry výzkumné pouzdro Huygens, které bylo evropskou částí velkolepé mezinárodní mise Cassini-Huygens. Přistání přineslo mnoho nových poznatků o složení atmosféry, ale také o útvarech na povrchu Titanu. Před misemi kosmických sond Pioneer a Voyager (na konci 70. let) jsme znali pouze 10 měsíců u planety Saturn. Na konci roku 2000 to bylo již 30 měsíců (z toho 12 objeveno právě v onom roce). Nyní, v polovině roku 2007, je to dvojnásobek, tj. 60 měsíců a toto číslo rozhodně nadále poroste [3]. Systém měsíců a prstenců kolem planety Saturn je velmi složitý a vzájemně provázaný, a ve své podstatě představuje malý model sluneční soustavy. Prstence jsou velmi tenké o šířce ve stovkách metrů a svým vzhledem se podobají povrchu gramofonové desky. Nejvzdálenější prstenec označovaný jako E sahá až do vzdálenosti 483 000 kilometrů. Poprvé útvar (prstenec) kolem Saturnu pozoroval již Galileo Galilei v roce 1610, ale jako první jej správně popsal až Christiaan Huygens. Dnes vypadá struktura prstenců následovně: nejblíže k planetě je prstenec D, následuje prstenec C a prstenec B. Struktura pokračuje Cassiniho dělením a prstencem A, který obsahuje tzv. Enckeho dělení. Poté už můžeme pozorovat vnější prstence F, G a E [zjednodušeno podle 4]. Stejně jako u prstenců, existuje jisté rozdělení i u Saturnových měsíců, které vychází z vlastností jejich oběžných drah. - Hlídací (pastýřské) měsíce – zabraňují úniků částic z prstenců stejně jako pastýř zahání ovce do stáda (v angličtině shephard moons). Do této rodiny měsíců patří Pan, Daphnis, Atlas, Prometheus, Pandora a dosud nepojmenované měsíčky S/2004 S4, S/2004 S6 a S/2004 S3.
- Vnitřní měsíce – jsou soustředěny v prstenci E a patří mezi ně Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Methone, Pellene a zatím nejnovější objevený měsíček S/2007 S4. Poslední tři měsíce jsou tzv. koorbitální (viz dále).
- Vnější měsíce – se nacházejí za hranicí prstence E a patří zde Rhea, Titan, Hyperion a Iapetus.
- Koorbitální měsíce – jsou měsíce, které se pohybují na téměř shodných drahách. Do této rodiny měsíce Janus a Epimetheus, které mají stejnou dráhu a vyměňují si navzájem vedoucí pozici. Jiným typem koorbitálních měsíců je rodina Trojanů, což je trojice měsíců, z nichž dva jsou v Lagrangeově libračních bodech L4 a L5 velkého měsíce. Zde patří Tethys a Dione se svými „podřízenými“ měsíci Telesto a Calypso, resp. Polydeuces a Helene.
- Skupina Inuitů – jsou měsíce pohybující se na drahách s přibližně stejným sklonem (45° až 50°) k rovníku Saturnu. Do této rodiny patří Ijiraq, Kiviuq, Paaliaq, Siarnaq a S/2007 S1.
- Skupina Norů – jsou měsíce nacházející se ve vzdálenosti 12 – 24 milionů kilometrů od Saturnu se sklonem dráhy 136° až 175° (jedná se o tzv. retrográdní dráhu). Do této rodiny patří měsíce Aegir, Bergelmir, Bestla, Farbauti, Fenrir, Fornjot, Hati, Hyrokkin, Kari, Loge, Mundilfari, Narvi, Phoebe, Skathi, Skoll, Surtur, Suttungr, Thrymr, Ymir, S/2004 S7, S/2004 S12, S/2004 S13, S/2004 S17, S/2006 S1, S/2006 S3, S/2006 S4, S/2006 S6 a dva letos objevené měsíčky S/2007 S2 a S/2007 S3.
- Skupina Galů – jsou měsíce vzdálené 16 – 19 milionů kilometrů od Saturnu na drahách se sklonem od 35° – 40°. Do této rodiny patří měsíce Albiorix, Bebhionn, Erriapo a Tarvos.
SEZNAM SATURNOVÝCH MĚSÍCŮ [podle 3] | Číslo dle IAU | Jméno | Předběžné označení | Rok objevu | Objevitel(é) | I | Mimas | - | 1789 | W. Herschel | II | Enceladus | - | 1789 | W. Herschel | III | Tethys | - | 1684 | G. D. Cassini | IV | Dione | - | 1684 | G. D. Cassini | V | Rhea | - | 1672 | G. D. Cassini | VI | Titan | - | 1655 | C. Huygens | VII | Hyperion | - | 1848 | W. Bond, W. Lassell | VIII | Iapetus | - | 1671 | G. D. Cassini | IX | Phoebe | - | 1898 | W. Pickering | X | Janus | S/1980 S1 | 1966 | A. Dollfus | XI | Epimetheus | S/1980 S3 | 1980 | J. Fountain, S. Larson, H. Reitsema, B. Smith/Voyager 1 | XII | Helene | S/1980 S6 | 1980 | P. Laques, J. Lecacheux | XIII | Telesto | S/1980 S13 | 1980 | B. Smith, H. Reitsema, S. Larson, J. Fountain/Voyager 1 | XIV | Calypso | S/1980 S25 | 1980 | D. Pascu, K. Seidelmann, W. Baum, D. Currie | XV | Atlas | S/1980 S28 | 1980 | vědecký tým sondy Voyager | XVI | Prometheus | S/1980 S27 | 1980 | vědecký tým sondy Voyager | XVII | Pandora | S/1980 S26 | 1980 | vědecký tým sondy Voyager | XVIII | Pan | S/1981 S13 | 1990 | M. Showalter/Voyager 2 | XIX | Ymir | S/2000 S1 | 2000 | B. Gladman | XX | Paaliaq | S/2000 S2 | 2000 | B. Gladman | XXI | Tarvos | S/2000 S4 | 2000 | J. J. Kavelaars, B. Gladman | XXII | Ijiraq | S/2000 S6 | 2000 | J. J. Kavelaars, B. Gladman | XXIII | Suttungr | S/2000 S12 | 2000 | B. Gladman, J. J. Kavelaars | XXIV | Kiviuq | S/2000 S5 | 2000 | B. Gladman | XXV | Mundilfari | S/2000 S9 | 2000 | B. Gladman, J. J. Kavelaars | XXVI | Albiorix | S/2000 S11 | 2000 | M. Holman, T. B. Spahr | XXVII | Skathi | S/2000 S8 | 2000 | J. J. Kavelaars, B. Gladman | XXVIII | Erriapo | S/2000 S10 | 2000 | J. J. Kavelaars, B. Gladman | XXIX | Siarnaq | S/2000 S3 | 2000 | B. Gladman, J. J. Kavelaars | XXX | Thrymr | S/2000 S7 | 2000 | B. Gladman, J. J. Kavelaars | XXXI | Narvi | S/2003 S1 | 2003 | S. S. Sheppard | XXXII | Methone | S/2004 S1 | 2004 | vědecký tým sondy Cassini | XXXIII | Pallene | S/2004 S2 | 2004 | vědecký tým sondy Cassini | XXXIV | Polydeuces | S/2004 S5 | 2004 | vědecký tým sondy Cassini | XXXV | Daphnis | S/2005 S1 | 2005 | vědecký tým sondy Cassini | XXXVI | Aegir | S/2004 S10 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | XXXVII | Bebhionn | S/2004 S11 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | XXXVIII | Bergelmir | S/2004 S15 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | XXXIX | Bestla | S/2004 S18 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | XL | Farbauti | S/2004 S9 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | XLI | Fenrir | S/2004 S16 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | XLII | Fornjot | S/2004 S8 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | XLIII | Hati | S/2004 S14 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | XLIV | Hyrokkin | S/2004 S19 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | XLV | Kari | S/2006 S2 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | XLVI | Loge | S/2006 S5 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | XLVII | Skoll | S/2006 S8 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | XLVIII | Surtur | S/2006 S7 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | | | S/2004 S7 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | | | S/2004 S12 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | | | S/2004 S13 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | | | S/2004 S17 | 2005 | D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna | | | S/2006 S1 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | | | S/2006 S3 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | | | S/2006 S4 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | | | S/2006 S6 | 2006 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | | | S/2007 S1 | 2007 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | | | S/2007 S2 | 2007 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | | | S/2007 S3 | 2007 | S. Sheppard, D. Jewitt, J. Kleyna | | | S/2007 S4 | 2007 | vědecký tým sondy Cassini | | Autor: Michal Václavík | Vydáno dne 22. 07. 2007 | 5035 přečtení |
|
|
|